prvorozeného z lidu židovského. A to jest pán Ježíš, jemuž ty, ó Belial, se protivíš. Také vieš to, že když pán Ježíš umřel jest na kříži, ihned duše jeho z božskú osobú nerozdielně sjednaná sstúpila jest do pekel a skrze svú smrt ukrutnú smrt peklu jest učinil a svú krví lid svój ottad jest vyprostil, aby se naplnila řeč Ozeáše proroka v XIII. kapitole, kdež die: Z rukú smrti vysvobodím lid mój, ot smrti zprostím jej. Budu smrt tvá, ó smrti, budu ukušenie tvé, peklo. A Zachariáš prorok v VIIII. kapitole die: A ty ve krvi poručenstvie tvého vyvedl si vězně tvé z jezera, v němžto nebieše voda. Také tebe tajno nenie, že v ta doby pán Ježíš Šathana knieže pekelného jal jest a vsadil jest jeho do hlubokosti pekelné, v temnosti a v stien smrti, a proto zamúcena jest byla všecka zběř pekelná. A tu přebývajícé duše obrové a kniežat pohanských proti Šathanovi povstavše a jemu sě klanějíce vecechu: I zdali tento nenie muž, jenž zamucováše královstvie? Kterýžto učinil jest svět pustý a města jeho zbořil jest a jeho vězňóm neotevřel jest žaláře? A ty si raněn, jakožto i my, a podoben k nám jsi učiněn. Stržena jest mrcha tvá i pýcha tvá do hlubokosti pekelnie. Klesla jest mrcha tvá, pod tě bude mol prostřěn a příkrov tvój budú červie, jakožto psáno jest v knihách Isaiáše proroka v XIII. kapitole.
Když pán Ježíš bieše přemohl peklo, ihned jest přijal zase tělo své, ješto bieše v hrobě zavřěno tři dny a tři noci, jakožto Jonáš prorok jest byl u břiše velrybově, a to psáno jest v jeho knihách v III. kapitole. A v tom těle dokonale uzdraveném a vzdáleném ote všeho porušenie vstal jest z mrtvých, jakožto prvorozený a knieže králóv zemských a mrtvých, aby se naplnilo slovo Davidovo, jenž die v XV. žalmě: Nenecháš duše mé u pekle, aniž dáš svatému svému viděti porušenie. Protož radovalo se jest srdce mé a vesel jest byl jazyk mój, nadto i tělo mé bude odpočívati v naději. A týž prorok v třetiem žalmě praví: Já sem spal a sen sem vzal a povstal sem, neb jest Buoh mě přijal. A Zefoniáš prorok v IIII. kapitole die: Toť praví Hospodin: Dočekaj mne v den zkřiešenie mého, neb súd mój jest, abych shromáždil pohany. A o tom praví David v LXX. a v VIIII. žalmě: Z nebe slyšenie učinil si súd. Země třásla se jest a odpočinula, když to povstal jest na súdě,
