nám z hřiechóv zákona a ohlašuje hřiechy kázni našie. Slibuje, že má uměnie boží a Synem božím se jmenuje. Učiněn jest nám k zrazení myšlení našich. Těžek jest nám k zrazení, neb neroven jest jiným život jeho a proměněny sú cesty jeho. Jakožto lháři mněni sme ot něho a vzdržujeť se ot cest našich jakožto od nečistoty a ohlašuje poslednie spravedlivých a chlubí se, by Boha Otce měl. A protož vizme, jsú liť spravedlivé cesty jeho, pokušenie, které sú budúcie jemu, a uzříme, které poslednie jeho budú. Neb jest li pravý Syn boží, přijmeť jeho a zprostíť jeho z rukú protivníkóv. Haněním a mučením obtiežíme jeho, abychom zvěděli počestnost jeho a zkusili trpelivosti jeho, a smrtí najohavnější utraťme jeho, a tu přijdú najavo řeči jeho. To sú myslili, a blúdili sú, neb jest oslepila je zlost jich a nevěděli sú tajemstvie božích, ani sú se nadáli odplaty spravedlivosti, aniž sú súdili od duší svatých, neb Buoh stvořitel jest člověka nezahynujícieho, ku obrazu svého podobenstvie učinil jest jeho. […]text doplněný editorem v okršlek zemský a […]text doplněný editorem následující jeho, jenž sú [z]text doplněný editorem strany jeho. Což se zdá, Belial, i zdali jest súdce náš Šalomún nedobře rozkázal o běziech židovských, kteréž jsú vedli v umučení a v smrti pána Ježíše, i zdaliť se nezdá, že zde to zřejmě vedli?“ Vece Belial: „Ovšemť sú byli blázni; byl li je Ježíš slíbený jim v zákoně, a oni sú jeho nepoznali; nikdať by jeho neukřižovali.“ I vece Mojžieš dále: „I zdali nevieš, Belial, že Ježíš byl jest ukřižován mezi dvěma lotroma, aby naplnil slovo Isaiáše proroka, jenž die v L. a třetie kapitole: S nešlechetnými mněn jest. A potom pně na kříži, řekl jest: Otče, otpusť jim, nebť nevědie, co činie. Jakož svědší Isaiáš v též kapitole a řka: Onť jest mnohých hřiechy sňal a za přěstupníky modlil se jest. Vieš také, ó Belial, že v čas umučenie jeho temnosti byly sú po všie zemi ot šesté hodiny až do hodiny deváté, aby naplněno bylo slovo Amos proroka v VIII. kapitole, kdež die: A bude v ten den, die Hospodin, zapadne slunce u poledne a zatemní zemi v den světlosti. A postavím ji jakožto kvielenie jednorozeného a skonánie jejie jakožto den hořký. A v ta doby sú se opuky rozsedaly a hrobové otvierali, jakož svědší Zachariáš v XIIII. kapitole a řka: Rozčesne se skála a hora Olivecká z polovice strany své