[622]číslo strany rukopisua končitými hřěbíky zřiezená, tak sě nad túto nepovolnú dievkú pomstíš a jiným křesťanóm[ayc]křesťanóm] krzieſtyanom hrozné smrti příklad ostavíš. To svatá Kateryna uznamenavši, počě hospodina prositi, aby na čest svému svatému jmeni ta kola obořil. A když svatú Katerynu mezi ta kola přivázachu, přišed anděl, ta kola tak hrozně ztroskotal, ež kusy rózno padajíc, čtyři tisícě pohanóv zabili. Tehda ciesařová k tomu přihlédajíc, ten div uzřěvši, ješto sě dřieve u vieřě tajieše, inhed silnú myslí přěd ciesař přišedši, počě jemu porokovati z tak nemilostivého účinka. To ciesař uslyšav, u velikéj náhlosti, vida, ana křesťanskú[ayd]křesťanskú] krzieſtyanſku vieru drží a modlám sě modliti nechce, kázal jiej najprvé prsi vydřieti a inhed jiej hlavu stieti. A když ji na muky vediechu, počě svaté Kateryny prositi, aby za ni buoha poprosila. Jiejžto svatá Kateryna vecě: Nestrachuj sě, milá královno, neb dnes za tento neustavičný svět přijmeš věčný v nebesiech přiebytek. Tehda ciesařová s jasnú myslí počě těch katóv ponúcěti, aby to, což mají učiniti, na tom sě nemeškali. V tu dobu ti nectní úředníci v ni sě uvázavše, přěd město vyvedše, jejie[aye]jejie] gyegye prsi železnými sudlicěmi[1906]podtrženo, Hankova excerpce z kořen vydřěvše, na tom miestě jiej hlavu stěli. A jejie[ayf]jejie] gyegye tělo Porfyrius pochoval.
Potom nazajtřie na ciesařově[ayg]ciesařově] czyeſarzowi[1907]oprava naznačena Hankou dvořě počěchu mnozí mezi sobú pomlúvati, kam by sě ciesařové tělo podělo. Proněžto mnohé chtiec vzvěděti mučiec tepiechu.
