[618]číslo strany rukopisuvšěcka práva chtie, aby na dvú neb na třech řečení všeliké svědečstvie stálo. A ty sama jsúc chceš, ať by na všem bylo věřeno. Jemužto svatá Kateryna vecě: Nepoddávaj sě, ciesaři, svéj náhlosti. Nebo pravý král budeš, budeš li nad svú náhlú myslí kralovati. K tomu jiej ciesař vecě: To na tobě znamenaji, ež by nás chtěla lstivú řěčí osidlati[1898]podtrženo, Hankova excerpce a skrzě starých mudrcuov příklady nás po svém umě[1899]podtrženo, Hankova excerpce po sobě obrátiti mieníš!
A když to ciesař uzřěl, jež proti jejie múdrosti odolati nemóže, listy po všěch okolních vlastech tajně rozeslati kázal, aby všickni mudrci učení přěd ciesař do Alexandřie, jakž najspieše mohú, přišli, slibujě jim, přěhádali li by vší svú múdrostí jednu[axo]jednu] gyednu mladú panenku, chtě jim veliké dary dáti. A když paddesát mudrcóv všeho světa slovutnějších přěd ciesařem sě postavivše, otázachu, proč by byl po ně ciesař tak do dalekých vlastí poslal. Odpovědě jim ciesař a řka: Jest[axp]Jest] Gieſt u nás jedna panna neslýchaně přěmúdrá, proti niejžto nikte mluviti neumie, a našě buohy diábly vzývá. Moci li[axq]li] l ji budete svým uměním přěmoci, totě ten den, v němžto sě s velikú ctí ščedřě obdarováni domuov vrátíte.
K tomu jeden[axr]jeden] gyeden z nich spurnú myslí otpovědě a řka: Ó, kak je to pilná ciesařova rada, jež pro jedné mladé děvečky chaterné[1900]podtrženo, Hankova excerpce pohádanie z dalekých vlastí tolika mudrcóv k sobě pozvati kázal, ano by lecikto[1901]podtrženo, Hankova excerpce z našich mlazších slúh lehcě přěhádal. K tomu ciesař vecě: Znaji to, ež bych ji
