[556]číslo strany rukopisuk těm svatým se všěch strán lidie běžie, svatú vieru přijímajíc a jich sě sboru přikazujíc, počěchu sě jim protiviti, bojiece sě, by jimi křesťanská[aqu]křesťanská] krzieſtyanſka viera znamenitě neplodila. Proněžto na jich sě čest snažně přěptavše, posly k jednomu svému rodici, jemužto Julius řekli, vzkazujíc a řkúc: Když takéto do římských vlastí do města Kolína přídú, sbera sě vojensky, vešken ten sbor zbí! A když sě ten svatý sbor z Říma pryč povzdvihl, s nimi svatý Cyriakus na tu cěstu šel a dva kardinály, Jakub a Vincencius, a mnoho jiných biskupóv s nimi. Zatiem královic[1705]podtrženo, Hankova excerpce angličský, jenž měl svatú Uršulu pojieti, ten u britanskéj zemi jsa, od buoha skrzě anděla zjěvenie měl, aby své matky k svatému křstu ponutil, neb otec svatý křest přijem, prvého léta umřěl a svého syna po sobě králem. A když ty svaté panny se vším sborem do římských vlastí jdiechu, tehda jedné noci královic, chot svaté Uršuly, opět zjěvenie jměl, aby vstana, proti panně Uršule vyšel a s ní do kolínského města šel a tu s ní i se vším sborem pro svatú vieru svú krev prolil. Jehožto on sposlúchav, matku svú pokřstiti kázal a s ní i s svú mladú sestrú, a jiejžto řekli Florentina, proti svatéj Uršule vyšel. A kdy k Kolínu jdiechu, nalezli, ano město nepřátely obleženo. A ti vojěné[1706]podtrženo, Hankova excerpce ten svatý sbor uzřěvše, s velikým křikem na ně sě řítivše, všěcky zbili. A když k světiej Uršule, chtiec ji zabiti, přišli, uzřěv kniežě Julianus, jenž nad tú vojskú starostú bieše, ano svatá Uršu[557]číslo strany rukopisula