ob[548]číslo strany rukopisurátil. Nebo to, což jest svatý Pavel na třetích nebesiech, když vztržen[1687]podtrženo, Hankova excerpce byl, viděl, to jest vše svatému Dionyziovi zjěvil. Proněžto svatý Dionysius o zřiezení andělských duchóv krásné knihy jest učinil, o nichžto by nikte psáti neuměl.
Jměl jest také svatý Dionyzius duch proročský. To sě je ukázalo skrzě jeden list, jenžto jest poslal svatému Janu evandělistě tehdy, ješto na mořský ostrov zahnán bieše. Na tom listě jest prorokoval a takto řka: Raduj sě, mój přěmilý i přěžádný, jež z této strážě, v niejžto bydlíš, do své sě vlasti skoro vrátíš a tu mnoho dobrého učiníš, viery křesťanské[apo]křesťanské] krzieſtyanſke povýšíš a potom po sobě jiným poručíš. To sě také o svatém Dionyziovi píše, jež jest byl při tom, tu kdežto jest matka buožie skončala.
A když to zatiem uslyšal, jež svatý Petr a svatý Pavel kázaním Nera ciesařě, své biskupstvo jinému poručiv, do Říma sě bral a tu svatých apoštolóv navščievil. Ale když do Říma přišel, nalezl, ano nad nima popraveno a miesto svatého Petra svatý Kliment papežem učiněn. Tehda svatý Kliment papež svatého Dionyzie vida, člověka v svatéj vieřě snažného, přitovařišiv k němu dva svatá člověky, Elenteřie a Rustika, poslal jeho do franské země. A tam přišed, šel do města Pařížě. Tu mnoho lidu na vieru obrátil, a tak sě od něho vlášče buožie milost stkvieše, jež často starosty pohanské proti němu lidi vzbudichu. A když sě sběhnúc, jeho chtiechu zabiti, jakž jeho brzo zazřěli, tak jemu inhed nic učiniti nemohli, ale přěd ním
