Nové[409]číslo strany rukopisuho zákona, v nichžto by sě učě kázal, chtěl by rád v zákon svatého Dominika vníti. Netáhl toho pomysliti, až jeden žák s takými knihami přědeň přědstúpil, u ňehožto inhed jě kúpiv, počě mysliti a řka: Milý hospodine, jest li to tvá svatá vóle, rač mi to i druhým znamením ukázati. A to pomysliv, knihy svatým křížem požehnav, ty knihy otevřěl a tu inhed na počátcě lista jemu sě čísti vyvrhlo to slovo, ješto jest v knihách o apoštolských skutciech svatému Petru takež sě čísti nahodilo. Tu j’ takto psáno: Vstaň, sendi, jdi s nimi, nic sě nerozpakujě, nebť sem já jě poslal. Tomu znamení ten kněz tvrdě uvěřiv, v zákon kazatelový všel.
Jeden také čas jeden slovutný mistr v svatém písmě potvrzený na úsvitě nad knihami seděl, chtě toho dne žákóm svaté písmo čísti. A když tak sedě, počal dřiemati, přišed u vidění jeden kmet nádobný[1294]podtrženo, Hankova excerpce, sedm světlých hvězd tomu mistru darem dal. Tomu sě daru počě mistr velmi diviti a tak na ty hvězdy hlédajě uzřě, ano jimi veš svět osviecen. V tu dobu z toho viděnie sě vybrav, počě na to velmi mysliti, kaké by to viděnie bylo. A když toho dne žákovstvu svaté písmo ve škole čtieše, vnide do školy svatý Dominik s bratří sám sedmý a tu k mistrovi přistúpil, jeho sě škole poručil a řka: Mistře milý, rač nám toho přieti, ať sě v tvéj škole písmu svatému učímy. To ten mistr milostivě uslyšal a tu svému vidění urozuměl, ež těch sedm hvězd bylo těchto sedm svatých otcóv.
Po malých časiech
