[408]číslo strany rukopisuodtad vstav, do města Tolosy šel, v ňemžto kraji mnoho kacieřóv tehdy bylo. A tu jsa, svú bratří kázat rozeslal, některé do Pařížě, některé do Hispanie a některé do Bononie, aby tam božie slovo kázali.
Těch časóv bliz přěd ustavením zákona predikáterového byl jeden mnich šěrý zákona svatého Bernarta. Svatého života člověk ten jměl jedno vidomé zjěvenie, vidieše sě jemu, ano svatá královna přěd svým synem Jezukristem, spenši rucě, klečí, prosiec jeho za všeho světa hřiešné, aby sě na ně neunáhloval. V niž hodinu rozličným odpověděním Ježíš matcě odpoviedáše a zvlášče takto řka: Matko má milá, co mi juž s nimi velíš učiniti! Poslal sem k nim patriarchy i proroky, však sú sě nepolepšili. Potom sem sám k nim z nebes sstúpil a své apoštoly mezi ně rozeslal, avšak sú sě netolik nepolepšili, ale mne i s apoštoly hanebně trýznivše, na smrt odsúdili. Potom světí mučedlníci, mistři i zpovědníci mnoho po světu kázali, avšak málo prospěli. Ale matko milá, tvéj milosrdnéj prosbě neodpoviedaji, ale chciť tu milost ješče světu učiniti. Dám jim zákon predikátorový. Ti jím budú[1293]PasKlemB má tu jim budu kázati a hřiešné na dobrú cěstu vésti. Neuposlúchají li těch, muši veš svět rozličně zamucovati a najposlé muši na ně svuoj hněv rozličně přěpustiti.
Po těch časiech, když svatý Dominik po světu kázáše, jeden kněz bohobojný vida svatého Dominika snaženstvie, zamyslil v svém srdci, nahodil li by mu buoh knihy svatého písma Nové[409]číslo strany rukopisuho
