prospě[391]číslo strany rukopisuješ, ež netolik nepřietelé, ale také i přietelé závidětiť budú. A v tom sčěstí umřeš. Kromě to pomni, ež jakž brzo takýto pták výr nad sobú sediec uzříš, tak mimo pět dní déle žív býti nemóžeš.
Tehda po některých časiech Tiberius ciesař umřěl a jeho synovec Gaius ciesařem učiňen. Ten Heroda z vězenie vypustil a jej pro dávnú přiezn[1250]podtrženo, Hankova excerpce králem v židovskéj vlasti učinil. V to sě královstvo uvázav, chtě sě židóm slíbiti, jal sě křesťanóv nenáviděti. Mezitojí[1251]podtrženo Hankou, in margine různočtení „tišt. trogi“ kázal svatého Jakuba, bratra svatého Jana, zabiti a potom svatého Petra jem, kázal v žalář vsaditi, chtě jeho po Velicě noci, jenž sě hod tehdy počínáše, přěd vešken lid[1252]lid: lyud[1253] podtrženo, Hankova excerpce vyvésti. Tehda té noci anjel boží s velikú světlostí v žaláři sě zjěvil svatému Petru a odtad svatého Petra z uokov zprostiv, božie slovo jemu kázati kázal. A když nazajtřie stráží žalářových král přěd sě povolati kázal, chtě sě nad nimi pomstiti, tomu buoh nechtěl, by sě co zlého komu pro zproščenie svatého Petra stalo, odtad musil vnáhle do města, jemužto Cesarea[aiq]Cesarea] ceſerea dějí, jieti. Tu, jakžto píše Josefus, mistr židovský, jenžto jest staré věci popsal, když Herodes do Cesaree přijěl, ze všie vlasti znamenití lidie k ňemu sě sjěli. A když tu krále Heroda v krásném rúšě, od zlata a od střiebra stviece[1254]podtrženo Hankou, in margine různočtení „stkwucze“ sě na slunci, uzřěchu, pro velikého počestie vezřěnie jeho lidie naň hlédajíc, k ňemu řechu: Až do tohoto času tebe jako člověka čsti duostojného smy sě báli, a již tě výše nad přirozenie člověčie známy. To pochlebovánie Herodes s velikú libostí slyšal, a tu když jemu najvěcší čest činiechu, vezřěv
