[375]číslo strany rukopisuA tu na bárku vsědše, tyto pohany, ani sě juž k vieřě křesťanskéj obrátili, nalezli. Tu sě bohu pomodlil a inhed sě moře upokojilo, a tak spuolu po moři pluli až bliz do jednoho města v limbardskéj vlasti, jemužto Janua dějí. Tu na břěh z korábi vysěd, slovo božie po mnoho dní kázal. Odtad do města Mediolána šel, tu ješto ta dva svatá, Jervazie a Protazie, u vězení byl ostavil. To zvěděv Anolius, starosta ciesařóv, svatého Nazarie do dalekých vlastí zaslal a Celsus u jedné cné vdovy ostal.
Potom svatý Nazarius do Říma přišed, otcě svého juž starého, an v Jezukrista věří, nalezl. Tu jej otec radostně uzřěl. Tehda ho počě svatý Nazarius tázati a řka: Otče milý, pověz mi, kak si sě na vieru křesťanskú obrátil! K tomu otec vecě: Synu milý, zěvil mi sě svatý Petr apoštol a řka: Náhle nemeškaj, jakež tvá hospodyni a tvój syn Nazarius u pravéj vieřě bydlé, takež ty obrať sě k Jezukristovi.
V ty časy starosty židovské svatého Nazařě s velikú hanbú zasě do Mediolána poslachu a tu oba i s Celsem pacholíkem přěd starostú mediolánským postavichu. Tu jě na smrt otsúdivše, přěd město vyvedše, oběma hlavy stěli. Jichžto těla křestěné uchopivše, čsně pochovali. Té noci ta svatá mučedníky jednomu dobrému člověku, jemužto řekli Eracius, zěvila sě a řkúce: Těla našě vezma, pro zlého Nerona hlúbe v svém domu pochovaj. K nimžto on vecě: Páni milí, uzdravte mú dceru nemocnú, jížtoťe dna zlámala. A ta inhed uzdravena a ten Eracius ta svatá těla vzem, v svém domu pochoval. Potom po mnohých časiech buoh svatému Ambrožovi ta svatá těla zjěvil. Na tom miestě svatého Celsa tělo ostaviv, svatého
