pohor[195]číslo strany rukopisušíte sě nade mnú. Tehda tu třetie svatý Petr řekl: Ač sě všickni pohoršie, jáť sě nepohorším. Pro to trojie drzie otpověděnie došel trojieho zapřěnie, a to proto, aby ižádný do své dobroty neúfal, vida, ano svatý Petr pohoršenie chybiti nemohl. Tu praví svatý Augustin: Jakž brzo svatý Petr zaplakal, tak mu inhed hospodin vinnu odpustil. A když jest svatý Petr shřěšil, potom jiným hřiešným milostivějí byl. Protož svatému Petru Ježíš zapřieti sebe přěpustil, aby nikte do sebe neúfal, vida, ano svatý Petr, starosta apoštolský, pohýřil[559]podtrženo, Hankova excerpce, a také proto, aby sě nikte nerozpačoval[560]podtrženo Hankou, in margine různočtení „nerozpaczyewal“, vida, ano také svatý Petr po takém hřiešě nebeského královstvie klíčníkem učiněn. Ač kak člověk učiní, jakžto svatý Petr učinil, rozpomanuv sě, že shřěšil, i vzplakal, srdečně žěleje, a netolik tehdy, ale i potom často[561]slova ale i potom často zapsána písařem B in margine když kokot pějíc uslyšieše, tak inhed vzdechna, zaplakáše žělejě shřěšenie.
V tom časě zavázachu židé Ježíšovi rúchú jeho svatú tvář a dávajíc mu políčky, zášijky, naň krkajíc, jeho tázáchu: Pohodne li, kto je[va]je] gie ten, jenž jeho tepe? I jinak ho rozličně trýzniechu. Tehda Kaifáš přěde všěmi Ježíšovi[562]nadepsáno jinou, soudobou rukou vecě: Zaklínaji tě skrzě buoha živého, pověz nám, ty li jsi syn buoží? K tomu Ježíš vecě: Tys řekl. A od toho času, točíš u přějdúciem času, uzříte syna člověčieho, an sěde na pravici u buoha otcě, blíží sě k nám v nebeských […]text doplněný editorem[563]variantní prameny mají oblaciech. To Kaifáš uslyšav, rúcho na sobě rozedřě i promluvi hněvivým hlasem a řka k židóm: Co sě vám zdá do zlého člověka toho?
