Proč mne nenávidie mnišie a zlořěčí křestěné? Jemužto svatý otec otpovědě a řka: Právě na tom činie, neb od tebe také mnoho přiekaz trpie. K tomu diábel vecě: Já jim již mohu málo přěkážěti, neb již na všě strany mocně kralije Kristus. A když jednú také jeden střělec svatého Antonie uzřěv, an s svými mníšky v kratochvíli vesel sedí, počě jeho zpravovati a řka: Tento kmet jsa duchovný kratochvíle hledá. Jehožto střělcě svatý Antonius k sobě pozvav, káza jemu lučišče kluk naloživše dlúho táhnúti, až střělec vecě: Mohl bych tak dlúho táhnúti, jež by sě zlomilo. Takež vecě svatý Antonius: Synáčku milý, tak máme buohu slúžiti, jež také pro tělesnú křehkost musíme obleviti.
Vévoda jeden z Ejipta, křesťan, ale bludný, jménem Baltalinus, když také svaté cierkve nenávidieše, ež panny i mnichy čistov niti svlačiec bíti kazováše, poslal jemu list svatý Antonius a takto píšě: Viz i znamenaj, ež již na tě buoží hněv jde. A protož přěstaň nenáviděti křesťanóv, ať tebe buoží hněv neuděsí, neb to vizi, ežť blízkým zatracením hrozí. Ten list nesčastný vévoda přěčet, jal sě posmievati a plinuv, na zemi povrh a toho, jenž list přinesl, nabiti sě kázav. Takto svatému Antoní vzkázal: Veliká tobě jest práci a péčě o tvých mnišiech, protož tobě slušie věděti o méj popravě, kak já popravuji. Potom ten vévoda na jeden velmi krotký kuoň vsěd a tak jeda, s něho sě svalil. Jenžto kuoň nikda toho dřieve nečiniv, tak jeho zhryzl, jež třetí den hanebně
