[Pasionál muzejní (Juhnův)]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III D 44, s. 1–646. Editoři Svobodová, Andrea, Stluka, Martin. Ediční poznámka
<<<<<619620621622623624625626627>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

V tu dobu Porfyrius najěvo vystúpiv, zavola a řka: Já jsem ten, ješto jsem služebnici buoží pochoval a křestěný jsem. Tehda ciesař velikými hněvy jako sě pominuv, velmi zařeva vecě: Nastojte na mě na hubeného, jež ten Porfyrius, jenžto byl má zvláščie útěcha a mého života strážě, také oblúzen jest. A když to také jiným rytieřóm žaluje rozprávieše, tehda oni vystúpivše, k ciesařovi otpověděchu: Ano i my křestěné jsme a jsme hotovi pro Jezukrista umřieti. To ciesař uslyšav, u velikém hněvě kázal Porfyriovi a těm všěm rytieřóm hlavy stínati a jich těla přěde psy metati.

A zatiem kázav přěd sě svatú Katerynu přivésti, jiej vecě: Kaks mi kolivěk svými čáry mú hospodyni k smrti připravila, avšakž, chceš li, ješče mé rady poslúchaj a budeš na mém dvořě prvnie nade všěchny slúti. A protož vol sobě inhed, anebo buohóm našim obět vzdaj, nebo v ten čas sťata budeš! Jemužto ona vecě: Učiň, což chceš! Hotova jsem všecko pro Jezukrista přětrpěti. To ciesař dobřě uznamenav, ež jejie mysli po sobě obrátiti nemóž, ji přěde všěmi na smrt otsúdil a ji stieti hlavu kázal. A když ji na rozhranie vyvedli, tehda svatá Kateryna vzvedši svuoji oči k nebesóm, počě sě buohu modliti a takto řkúc: Ó, jediná nadějě všěch věřijících, spasiteli, ó, kráso i chválo všěch dóstojných děvic, milý Jezukriste, proši tvéj milosti, aby všeliký člověk, ktož kdy mé umučenie bude pamatovati

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).