Petrem vieru křesťanskú kázal. V ty časy ciesař Nero Šimona čarodějníka milováše tak velmi, jakžto stráži svého života i všeho města obecného dobrého. Jeden čas, jakž píše svatý otec Lev papež, stáše Šimon čarodějník přěd ciesařem, kúzlem sě obchodě a rozličně sě proměnije, večas v tvář v starosti, vetčas u mladosti ukazujě. To vida ciesař, za syna božieho jej mějieše. Tehda Šimon čarodějník k ciesařovi propovědě a řka: Aby věděl, ciesaři, jež sem pravý syn boží, kaž mi hlavu stieti, uzříš, a já třetí den z mrtvých vstanu. Káza jemu ciesař inhed hlavu stieti. Tehda kat mně, by jemu hlavu sťal, i sťal hlavu beranovi, vzdvih Šimon tajně sťatého berana hlavu i schoval, a tu sě krev beranova ssědla. Třetí den Šimon čarodějník ciesařovi sě ukázav, vecě: Kaž mú krev, ješto jest prolita, setřieti. Vidíš, a já, jakžť sem slíbil, umřěv, třetí den sem z mrtvých vstal. To ciesař uzřěv, velmi sě podivil a Šimona za syna božieho jměl. Potom sú ho Říměné v taciej cti měli, jež jemu na čest obraz učinili, tak nad ním napsavše: Obraz Šimonovi, bohu svatému.
A když tak veliké zázraky bludné Šimon v Římě ukazováše, vstav svatý Petr s svatým Pavlem, přěd ciesařě jidesta a řkúce: Ciesaři, věz to: To, cožť Šimon činí, diáblovú mocí jest, a právě tak, jakžto v Jezukristu jest dvojě podstat, točíš božstvie a člověčstvie, takež v tomto čarodějníku jest dvojě podstat, člověčie a diáblova. Tehda Šimon Nerovi vecě, jakžto píše svatý otec Lev papež: Dokad chceš trpěti nepřietele mého! Vetčasť já káži svým andělóm, ať mne nad ním pomstie. K tomu svatý Petr otpovědě: Tvýchť sě já andělóv neboji, ale oniť mne sě bojie. Tehda ciesař vecě: Nebojíš sě, Petře, Šimona, an své božstvie skutky ukazuje! Tomu svatý Petr odpovědě: Jest li boztvie v ňem, nechať pohodne, co já mně, mysli nebo co čini. A jáť prvé, ciesaři,
