propustiti, i vece k Židóm, takto řka: „Máte toto v svém obyčeji, jenž na velikonoční hod mám vám propustiti jednoho vězně. Voltež sobě nebo Ježíše, krále židovského, nebo Barabáše, ješto bieše pro vraždu vsazen?“ Tehda všichni Židé zavolachu, řkúce: „Propusť nám Barabáše.“ K tomu vece Pilát: „A což učiním z krále židovského?“ A oni zavolachu: „Ukřižuj ho.“ K tomu Pilát vece: „Tehdy vy chcete, abych vám krále židovského ukřižoval?“ K tomu Židé vecechu: „Myť nemáme krále než svého césaře. Protož, pustíš li Ježíše, nebudeš přietel césařóv, nebo ktož se činí králem, každý se rúhá césaři.“ Uzřev toto Pilát, že od žaloby nechtie pustiti, i vždy na smrt odsúditi, káza Ježíše obnažiti a k slúpu přivázati a nemilostivě ihned ho bičovati tak, že všeckno jeho tělo svaté od hlavy až do pát nikdyž celého miesta nebieše, ale ze všech strán z jeho svatého těla krev tečieše. Těch časóv římské ustavenie bieše, že kohož ukřižovati chtěli, toho vždy prvé ubičovali.
Když jej již tak převelmi trýzniechu, tehda rytieři z bodlavého morského sietí spletše korunu, na jeho svatú hlavu vstavichu, dvěma žerdoma napříč vtlačili a tak ho před Piláta vedli. Tu jej Židé postíhajíc, tepiechu pěstmi, porúhajíc se jemu a řkúc: „Ty se činíše králem židovským, toť koruna tvého královstvie.“ A mezitiem vždy ho pěstma mezi oči tepiechu. V ten čas uzřev
