ještoť se mají státi nad tiemto městem i nad vaším pronárodem.“ Tehda když uzřechu oni Židé, žeť Ježíš kříže nemožíše nésti, potkavše jednoho člověka Šimona, an ze vsi jdieše, bezděky kázachu jemu kříž za Ježíšem nésti. A když na rozhranie přiveden bieše, najprvé dva lotry ukřižovachu, aby Ježíš, vida jich křik a bolest, tiem větčí muku měl. Potom Ježíšóv kříž na zemi položichu, jeho svaté ruce i nohy rozpěvše provazy a železnými hřeby probichu a tak jej s křížem mezi lotry zvedechu. Tu pro jeho těžkost svatého těla čtyřmi potoky krev tekla. V ta doby naň Židé voláchu a řkúc: „Však s jiné uzdravoval, a sebe uzdraviti nemóžeš. Jsi li ty Syn boží, zstup k nám s kříže dolóv a věřiti budem v tě.“ Tento hlas dlúho od Židóv mnohých trval, ale s jinými bieše rada diáblova, jakžto mistři pravie: „Diábel na jedné straně kříže stáše, znamenaje, moh li by tudiež co zisku tu mieti. Tehda znamenaje, ano jemu Ježíšova smrt škodna, chtěl jeho smrt rád zstaviti, i nemohl. Protož Židóm radil, aby jeho s kříže ponúkali.“
Když tak Ježíš na kříži do šesté hodiny stáše nebo visieše, tehda po všem světě umrklo, slunce svú krásu ztratilo, skály se zsedaly, k tomu se země třásla, opona se chrámová roztrhla pro znamenie toho, žeť jest všeho světa Spasitel v tělesenství
