„Darmo se, Piláte, před lidmi omlúváš, však s věděl, že jsú jej Židé tobě v ruce dali pro závist. K tomu také sám proti sobě mluvíš, však s řekl k Židóm, že na něm nižádné viny nenalézáš, však s sám proti němu nalezl, řka takto: Jmám tu moc nad tebú ukřižovati tě nebo pustiti. Která tvá omluva móže býti? A ty se lidí viece báv než boha svého, nevinně s jej na smrt odsúdil.“
Když jej již byl Pilát na smrt odsúdil, tehda dva lotry přivedechu před něho, když pak Pilát tu žalobu na lotry přeslyše, tak ihned je podlé Ježíše na smrt odsúdil. V tu dobu rytieři Pilátovi přistúpichu k Ježíšovi, s něho rúcho hedvábné, ješto jej biechu na smiech oblekli, svlekli a zase v jeho rúcho sú oblekli, potom vložichu naň kříž převeliký i na smrt ho před město vedechu. Ten kříž tak těžký bieše, jenžto mdlobú nésti jeho nemožieše, nebo bieše všicknu tu noc bit a k tomu rozličně trýzněn.
V týž tehda čas za ním dva lotry povedechu na jeho větčie potupenie, aby ho lidé mezi zlými zlým načtli. Jdieše za ním také lid všeliký, jedni se jemu posmievajíc, druzí také hlédajíc některého od něho divu viděti. Za ním také jdiechu mnohé panie nábožné, jeho litujíce, plačíce a v prsi tepúce se. K nimžto Ježíš, ozřev se na ně, vece: „Dcery jerusalemské, neplačte na mú smrt, neboť já vskoře z mrtvých vstanu, ale plačte na své příhody,
