Vyhledávání (skrýt)

Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka
<<<<<66r66v67r67v68r68v69r69v70r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

jedno boha, tyť já miením, ješto v jednotě křesťanské jsú a v kostelniem poslušenství. Ti, ač se kdy i poklúznú, neb tělo, ješto se na však čas porušije, obtěžije duši, však se inhed vzhóru vschopie, poňovadž nade vše milují boha a sebe pro jiné nemilují, jediné, aby v něm svú žádost naplnili. Protož takovým lidem, kdež kolivěk jsú, když nejsú úmyslem protiv písmu, ač se zdá i bláznovstvie nám tělesným jich život, za zlé neslušie jmieti jich úmysla. Ale však kdyby co mienili protiv písmu, neslušie jim blúditi dáti; ale hodné i je napomenúti dobrotivě. Neb ztáhl jest nad námi buoh své písmo jako nebe, jakož sem řekl, v němž máme poznati vóli boží, donidž nepřídem v svatých andělóv tovařistvie, jimž písma nenie třeba; neb vidie boha okem k oku, v němž vědie všecko. Pakli kteří vědie písmo, jako zákonníci, a netbají; dobré jest je napomenúti, aby ku písmu bedlivi byli. I řku těm najprv, ješto nemajíc mnoho písma, a zdá se jim, by velmě boha milovali, aby najprv poslušni byli kostelních starost, nepřědčili před nimi; a druhé, aby drze jiných lidí sobě na mysli zle nesúdili. Neb jakožť jest devět andělských kóróv, a najprvní najviec milují boha; avšak také milují i najposlednější, ač i méně, takéž vy, ač jste z toho pořádu, v němž viece jiných plápolete boží milostí; všakť ještě jsú i jiní řádi, v nichžť, ač méně, avšak také milují boha. A řeklť jest Kristus: „S námiť jest, ktožť protiv nám nenie.“ Čte se v knihách o synech Machabeových, že Eleazar, když boj vzal s nepřátely, uzřel slona s znamením královým v oné vojště; mně, by tu král byl, i života zapomenuv, hnal tam hrdinsky, pořítil slona, a slon jej připadl a udávil. Tak mi se chce tomu nynie rozuměti tiem pohanským králem hřiech smrtedlný {a Eleazarem ty lidi duchovnie, ješto udatně bojijí proti hřiechu smrtedlnému, jakož se j’ tělesně bylo přihodilo tomu Eleazarovi. Neb Eleazar tolik se die česky, jako by řekl: „Buoh mój pomocník.“ Protož k němu mohu duchovnie lidi přirovnati; neb oni úfají u pomoc boží. Ale jakož tu tělesně padl Eleazar, když uzřev znamenie královo, svého protivníka, mněl, by tu byl král, ano tu nebylo jeho; zapomenuv sebe, hnal tam, pořítil slona, a slon jej připadl, a on tu zahynul. Takéž někto z duchovních, uzře v někom znamenie hřiechu smrtelného, i mní, by tu byl hřiech smrtelný, bude onoho súditi křivě aneb trestktati; a tak sejde v své rozšafnosti; nebudú naň tbáti jako na umrlého, poňovadž jej uzřie bez rozumu. Jakož se stává, uzří někto někoho v rúše krásném, a rúcho krásné jistě jest znamenie hrdosti; i vzsúdí jej, vzžehře naň bezpřémně; a ktož znají onoho, že j’ dobrý, že j’ toho potřeba někaká, že toho nečiní pro tu hrdost, ješto by až smrtelný hřiech byla, tomu tento tak oblacinie, jako by umřel v svém smysle. A téžť jest i o jiných hřiešiech}marginální přípisek soudobou rukou.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).