uměl a chtěl tak mocně, múdře a užitečně zpořéditi. Jehož nám rač pomáhati, jenž kralije věky věkóm. Amen.
Pomluva k duchovním
Znamenavše krátce, kak se zdejší trój stav lidský k oněm třem andělským jerarchiem přirovnává, a že lidé diábelským chytrým podniecením, sami se milujíc, ten pořád porušijí na své těžké zatracenie, ač smiem řéci: „milujíc se;“ neb jistě sebe nemilují, kdež se milují tak nemúdře, že božie zpořiezenie k jinému úmyslu vedú, než bóh ustavil; již pak znamenajme, že, jakož v každé andělské jerarchii jsú třie kórové, takéž zde v každém z těch tří řádóv, o nichž sem mluvil, jsú tři zvláštie zpořiezenie, a vždy nižšie skrze vyššie sebe má zpořiezeno a praváno býti. A jakož soběvolnú a převrácenú žádostí mnozí z andělóv z každého kuoru jsú v diábly potvořeni, takéž mnozí lidé, převracijíc zpořiezenie božie v svých staviech pro svú žádost převrácenú, dojdú s diábly těmi věčné čtice. A ti, ktož podlé božieho zpořizenie, andělóv svatých následujíc, vóli boží plnie každý v svém pořádu, ač zde mosejí pojmieti práce, věčnú radost s svatými anděly budú jmieti, když pán lidský i andělský každému podlé jeho zaslúženie odplatu dá v svém království.
I řku, jakož i učenníci pokládají, že najvyšší kór z prvnie a najduostojnějšie jerarchie jest těch svatých duchóv, ješto serafín slovú; mezi těmi a bohem nenie jiných duchóv, skrze něž by oni pomoc měli znáti a milovati boha. Neb ti najviec plápolí milostí boží a najlép znají a vidie boha; a všecky ty dary, kteréž mají nižší andělé, z nichž jim blahoslavenstvie pocházie z té milosti, svrchovanějie oni jmají. Ale proto slovú „plápolící milostí,“ že duostojnějšie věc jest plnú žádostí milovati boha, jenž jest pravda, než pravdu znáti. Protož od najduostojnějšie věci, ač také i jiné jmají a plnějie nežli jiní jsú jmenováni, že slovú
