Těm pannám také, ješto jsú umyslily, aneb již slíbily bohu svú čistotu, jako choti duostojnému, zachovati s pomocí jeho, někaké napomenutie, mladým potřebné, také jest bylo hodno napsati tuto, zdali by se kto nebývalý v tom mohl něčemu hodnému sobě naučiti, aneb vystřieci nehodného. I zdá mi se užitečná věc těm pannám: najprv, aby s múdrostí a v pokoře panenskú čistotu vážily draho a mílo jim bylo pannami býti, rozmýšlejíc se na duostojenstvie toho stavu a majíc z něho k veliké odplatě čáku; neb tiem snáze sdržie všelikú práci a tesknosť, což jě potká, leč chudobu, leč kterúž koli potupu tohoto světa od přátel neb od kohož koli, když obmyslé svú odplatu. Slušie se jim také rozpomínati, ač je kdy která práce potká, že by i v manželstvě práci rozličnú, a těžší velím mosily nésti. A protož u práci v rozpači rozmýšlévajte se na manželskú nesnadnost, a na panenské duostojenstvie; a také na to, že mnoho mladých panen, i v síle již, i také starých, urozených, jako svatá Kateřina, svatá Margareta, svatá Nětiše, i jiných téžměř bez počta, tak panenský stav milovaly, že proň pohrzely králi, kniežaty, vladaři i vší jich ctí, než by ho zbyly, a mnoho múk přetrpěly a najposled i smrt ukrutnú.
Druhé vám razi, aby i v tom diáblu nepovolily, by zlým myšlením někakým smilným chtěly zprzniti své panenstvo. Když chcete panenstvie zachovati do života, proč by pak nebyly pilny, aby je nezprzněné schovaly? Jistéť jest: čímť jest viece zprzněno zlým myšlením, tiemť jest bohu nevzácnějšé, i také těžšé zachovati. A protož, že tomu obému mnohé věci překážejí, asa paterú znamenitú povědě tuto, a jiných po těchto móžte se samy domysliti.
