toho dobývají lidé, nežli slušie. A protož, aby se těch věcí mohl každý lépe střieci, jest páté, ješto pilně slušie střieci se toho: Ktož chtie k manželstvu, to jest: aby se tajně spolu nesnímala, ale zevně, staršie přátely szovúc, vzeptajíc se na tyto na všechny věci, kteréž jsú přiekazny manželstvu. Neb těch všech věcí mají starší, kteříž vládnú mlazšími, býti pilni, což by rozuměli, že j’ přiekaza k manželstvu, aby toho vystřiehali mlazšie, a připravili, aby rovní se sněli u manželstvo.
O manželské nesnadnosti
Také pannám těm, ač i chtie za muž, nemohu toho zamlčeti, ješto j’ mluvil svatý Pavel. Neb ač jest nejměl přikazovati, aby panny nechodily za muž, jakž to sám svědčí, avšak praví: „Razi jim, točíš jako věrný přietel, aby tak ostaly. A zdáť mi se,“ praví, „žeť mám ten dar z milosti božie, točíš žeť v tom mohu dobrú radu dáti. Však,“ praví, „běh tohoto světa skóro mine; již by slušalo, ktož tohoto světa užívají, aby mysli k němu nepřikládali, tak jako by jeho neužívali; a ktož mají ženy, aby tak byli, jako by jich nejměli.“ Nemieníť svatý Pavel, aby, ktož má ženu, sdržal se od nie tělesným skutkem; nebť jest také řekl, že muž nenie všie věcí mocen svého těla, ale mocna j’ i žena, když chce žádati jeho; a takéž žena nenie mocna těla svého, aby točíš, když chtiec, muže k sobě nepřipúšťala, ale muž jest mocen také jeho. Ale miení, že by to slušalo, aby, ktož mají ženy, neb ženy, kteréž mají muže, kakž kolivěk z dluhu má jeden druhému skutku tělesného povoliti, všakž své tělesné libosti neměl by velmě k tomu přikládati; neb skuoro mine ta lahódka a poškvrnu jakúž takúž nelze jest, by neostavila v mysli. Neb všie věcí rozum poddá se v tom tělesném skutku tělesenství, ješto v žádném činu jiném toho neučiní. Ale že j’ nesnadno, majíc žádosti tělesné libost přirozenú před sebú, mysli k ní nepřikládati, právě jako v smole rozplulé miešejíc rukú, i nezlepiti se jí. Protož svatý Pavel, znamenav
