co mne tiežeš? Coť já, zde na zemi jsa, o té piesni tak výborné mluviti mohu?
A když čistota panenská jest tak drahý poklad, třebať jie jest chovati snažně. Neb zlý diábel pro svú závist rád by každému spakostil v ní, jakž moha i jakž uměje, vší chytrostí i podštíváním hledaje toho, kak by koho mohl jie zbaviti; neb vie diábel, že jediná stálost odplatu vezme ve všech věcech, a ovšem v panenství. Jedinú je ztratíš, věč jeho nebudeš jmieti ani křstem, ani pokáním, nikakž panenstvie ztraceného nenavrátíš. Protož črt vždy láká, vždy podněcije, kak by koho svedl; nemóž liť zevného smilstva poskýsti komu, ale v manželství jeho podá, viece manželstvo na mysli oblahodě, nežli i jest. Pakli těmi sliby nemóž komu v jeho panenství uškoditi, ale hrozitiť počne, straše na mysli, jako by řekl: „I snadné li jest tak dlúho bojovati, až do života vždy se své žádosti protiviti těžkáť jest věc! Dotud se brániti budeš, až se někdy i oklamáš!“ Ale jistě nenie to tak; jistá j’ to věc tomu, ktož jest zkusil toho, že, ktož v bóh ufaje, chutně sobě umyslí v čistotě býti, snáze jemu bude, než donidž přemietá myslí, a nevěda, co učině. Neb to přemietánie najvětší člověku podnět činí; a jakž všie věcí od toho pustí, inhed jemu bude snáze. A nadto má se každý těch věcí střieci, s nimiž čistota bezpečna nenie. O těchť potom něco poviem.
Kterým činem jest hodné zalíbiti panenstvie
Vám pak, ješto jste své mysli ještě neustanovili, s jedné strany lekajíc se manželské práce a lopoti, a s druhé strany přirozená libost tiehne vás k němu, musi ještě poraditi. I řku, viete li, co j’ bázn? Bázn jest počátek múdrosti. Když se kto bojí protivného, jest znamenie někaké dobré; ale však neozdobí li milost bázni, sama bázn statečná k svrchování nemóž býti. Takéž vám pravi, když umiete znamenati, že j’ veliká práce a lopot rozličná v manželském stavu, a bojíte se jie, počátek jest a příčina jest někaká ku panenskému stavu; ale nebude li vám zvláště mílo pro duostojenstvie panenského stavu a pro
