zbořiti nebude moci, všakť nenechá, byť jie což tož nepoprznila.
Třetie vám razi: když vám jest míl stav panenský, a střežete se, aby jeho zlým myšlením nezprznily, aby ještě na tom neměly dosti; ale hledajte toho snažně, aby milost vaše k bohu z té čistoty jako z světlého lampadu plápolala dobrými skutky a šlechetnostmi rozličnými. Neb kolikž budete jmieti šlechetností, tolik jako drahých kamenóv budete mieti v svých korunách. A mohlažť by perlová koruna tak ovšem málo a řiedce mieti perly, žeť by velmě byla nepočestna. Protož chytrý diábel, když nemóž koho odvésti panenstvie ani sliby, ani hrózú, pokusíť se, zdali by jemu mohl který přírok dáti, aby panenstvo, dobrými skutky neozdobené, nevzácno bylo; i podá mysli, řka: „Však jste svaté pro své panensto, málo máte hřiechóv; nemějte péče, snadno móžte u boha býti!“ Chytrýť jest diábel; tuť jest třeba při sobě býti a pomnieti, že ižádný z nás nenie dobrý, ktož by nechtěl býti lepší. Veď nezřete na to, co ste zlého neučinily; ale na to patřte, co j’ dobrého, ješto vy nemáte do sebe toho. Pakli vidíte do sebe které dobré skutky, tomu rozumějte, žeť jest vám to bohem dáno pravým darem, aby vy z toho odplatu jměly; neb takéž, neučinily li jste něčeho zlého, toť jest také darem božím a jeho vystřežením; neb nepřezřel na vy těžšieho pokušenie, než jste snésti mohly. Veď ijednohoť nenie hřiecha, kterýž móž jedna učiniti, kdyby toho buoh neostřiehl a neodvedl, byť druhá téhož nemohla učiniti. Ale někdy buoh nedá příčiny k tomu; někdy dá sílu, že se móž člověk tomu obrániti; někdy pak mrzek a nelib učiní hřiech: všeť jsú to darové jeho. A takéž k dobrým skutkóm dá příčinu, a pomóž, dada sílu učiniti, a vlé milost, že bude chtieti člověk činiti dobře.
Čtvrté vám razi, ale máť to býti u prostředce, najprv i najposledy, ktož koli chtie svú čistotu až do smrti nezprzněnú dochovati. Pakli j’ byla poprzněna, ale aby ji tiem očistily, aby mohly plnú odplatu vzieti panenského duostojenstvie, to jest: aby v pravé pokoře ústavnú modlitvu měly
