božieho súdu, proč se jest s oněmi ten div stal, i chce se jim vrovnati, a snad protiv božiemu ustavení z všetečstva, aby mohl řéci k někomu neb sobě na mysli: „Já sem také učinil toto!“ A tak ve mnohých věcech móž přielišná naděje býti, když člověk činí protiv božiemu zpósobení. Jako také, když někto chce prázdniti, nic nečině, řka: „Buoh mě vždy omyslí!“ a tak se lenstvu poddá, ano buoh chce, aby každý dělal, jeden jedno, druhý druhé, každý podlé toho, jakž jest koho buoh daroval. Neb člověk přirozen jest k dielu a pták k létání, jakož písmo praví. A řekl jest také svatý Pavel: „Ktož nedělá, také nejěz.“ A sám jest to také ukázal, že jest dělal rukama svýma, potřeby sobě dobývaje v některých městech, aby se tiem nepohoršili, jako by on chtěl živ býti prázdně. A obakž kromě toho dosti j’ měl diela užitečného, pilně stoje po spasení všeho lidu; ale dobrý muž chtěl každému dáti dobrý příklad. A kakž koli i v třetie nebe byl vztržen, však nestyděl se dělati rukama svýma.
Takéž právě při duchovních věcech přieliš veliká naděje móž býti, by kto mněl, by mohl spasen býti, smrtedlného hřiecha ostati nechtě; aneb, kdyby kto mněl, by pro své skutky dobré, ač by byly i najlepší ze všeho světa, mohl spasen býti, a nejsa poddán cierkvi svaté; aneb, kdyby nevěřil, což kolivěk křesťanu věřiti slušie; neb ze zlé viery nemóž naděje býti dobrá. Ti také zlú a daremní naději jmají, ktož v čem jiném mají naději, leč viece, leč tolikéž, jako v boze; a to leč k spasení, leč k kterýmž koli jiným svým věcem. A všichniť jsú to, ktož pro sbožie neb pro zdravie, neb pro přátely, neb pro hospodu učinie co protiv pravdě a protiv bohu. V čemť kto má větší naději, toť zachová velím raději. Dobře móžem naději mieti, že buoh zdravím mým, neb sbožím, neb přietelem, neb hospodú mú věc zpósobí takto neb takto, jakož obykl; a chtěl li by buoh, i jinak by to mohl zpósobiti; a to jest naděje dobrá a hodujie.
A tu naději
