[27r]číslo strany rukopisuoni sobě nejvíc libují, ale mně sou vždycky prospěšné, totiž obžerství, nezřízená milost neb frej a náhlý hněv. Já pak ne tak k mému zisku, jako k zdraví mých žalobníkův prohlídati obyčej mám. Nebo jich častokrát[dm]častokrát] čaſtokrat napomínám, aby se před takovými svými záhubnými nepřáteli pilně šetřili a jich se vystříhali, když pak poznávám, že málo na mé napomenutí dbají, tak já sama se dobře nad nimi pro potupu mého napomenutí vymstívám a je opatrnější na potomní čas činím, aby ne tak lehce poroučení má potupovali.

Protož kolikrátžkoli buďto jídlem se přeplní, aneb vínem přepijí, hned zůřivá na hotově stojím a je z pokut, kterýchž spravedlivě zasloužili, nezbedně viním, a aby potom moci mé sobě více než prvé vážili, učím. Ačkoliv tak nevlidná nejsem abych jim náležitého pokrmu měla zhajovati anebo víno dokonce zapovídati. Neb častokrát moji příčinou mou i skvostně tráví, i dobře se napijí, obzvláštně pak, když svým nymfám svátek[dn]svátek] ſwatek drží. A aby Bachovi, tomu ukrutnému pánu, tak rozpásaně nesloužili a aby se krásné Venuši podtrhnouti a přemoci nedali, často je odvodím i odtrhuji. Nebo i před nestydatostí je zachovávám, [27v]číslo strany rukopisupaním a pannám před ními dobrý pokoj dávám, takže někteří nikdý aneb velmi zřídka z nich v hřích smilstva a cizoložstva se vydati smějí. Pakli by več toho upadli, tak s nimi zacházím a nakládám, že netoliko toho zlého litují, ale všecken fraucimor jim v nemilost přichází.

A medle, což by lepšího třebas nejmilejší přítel nadto dáti mohl? Jako člověka od tolika škodných neřestí a tak mnohých nebezpečenství, kteréž vždycky a všudy Bachusa a matku jeho, ovšem hodnou rodičku takového syna, obyčejně následují, zbaviti?

Co mám dále mluviti o náhlém rozhněvání, kteréž jest plné vzteklosti a pošetilosti, jehož žádný mimo mne lépeji napravovati neumí, a to tak, že i ti, jenž sou poddáni hněvu a netrpělivosti, osvobozovati i potupníky spravedlivě dle jich zasloužení obyčej trestati mám.

To sou ty věci, které proti mně moji žalobníci mají, a v tom mne štrafují, že tělo v službu podrobují, ale duši aneb mysl, jakožto výbornější díl člověka, vyzdvihují a za pána tělu vystavují, a to jak slušně a spravedlivě činí, všickni tomu, páni soudcové, dobře rozumíte. A protož rovně jako tělo mnohými neduhy nakažené