jejimž[22r]číslo strany rukopisuto libým zpěvem netoliko starosti a péče své zaháněti, ale také i uši a srdce svá mohou obveselovati. Mimo to i retorice výborně učím, nebo jak v ní sama vycvičena jsem, snad jste již mohli z řeči mé vyrozuměti. V pravdě, jak se jen do koho dám, hned mu dostatek vejmluv z nejhlubších[br]nejhlubších] neyhlubſſych retorických důvodův dodávám, tak že tento praví, že jest sobě, jda cestou nerovnou, kotník vyvinul, onen že nohu o kámen urazil, jiný se schodův upadl aneb k tomu podobného ledacos směšného sobě vymyslí, čimž by oči lidem zaslepiti a svou při co nejpěknějí vyvesti mohl, a to netoliko spůsobem retorův vede, totiž to, že by k pravdě a víře slova jeho podobná byla, ale i spůsobem dialektikův jako by co toho musitedlně a potřebně aneb nevyhnutedlně se stalo, byť pak měl se i zapřisáhnouti, když se již víry nedostává a řeč pošlá toho potřebuje.

Nechť již mlčím o umění lidských, zdaliž i v nebeských věci známosti svých pacientův necvičím? Jako v astrologii umění pravě božském a nejstarším, kteréž bych chtěla nejradějí hodně vychváliti, však chvála má nemůže jí stačiti. Nebo pro svou obzvláštní vyvýšenost i toho zasloužilo, aby Boha samého za původa mělo a za [22v]číslo strany rukopisustarodávna v takové vážnosti a poctivosti bylo, že toliko králům[bs]králům] kralům a nejmoudřejším lidem známé bývalo[bt]bývalo] bywalo. To já umění předně mým učedlníkům ukazuji, a tak je do jejich těl vlévám, že mu beze všeho lomputu rozumějí.

Však ne tak, jakoby aritmetiky neuměli a nepotřebovali, kteráž jim předně, když se s penězi obírají, mou příčinou známa jest, ale aby taková[bu]taková] takowa věc ku podivu jiným byla a moc má zvláštní a pilnost ode všech seznána býti mohla. Protož pro zprubování hnutí a běhu znamení nebeských nepotřebuji tabulí, ani jakých instrumentuov hvězdářských, ale prvé, než nový měsíc nastane aneb v ouplno vejde, dovozuji toho, že jim ne tak patrně na mysli rozumějí, jako na těle v samém skutku moci jejich pociťují. A nepůsobím toho toliko při světlech větších nebeských, kteraž se snadno spatřiti mohou, ale také při planetách, tak že nešťastné vzezření aneb patření studeného Hladoleta aneb vzteklého Smrtonoše nikdá jich minouti nemůže, buďto že by nerovně proti sobě patřili, aneb horoscopum narození nětčího a Měsíc, jenž těla lidská spravuje, mocí svou nakazili. Pročež žádný planetník, věšcí ani hadač, zatmění Slunce