vrt[26v]číslo strany rukopisukavé šťěstí a jak statek mimo naději upadá v zmatek, kterak urozenost má[di]má] ma malou platnost a nakrátce, jak jest daremní všeliká lidská sláva, kteráž jako květ polní brzo sprchá[dj]sprchá] ſprcha. A tak tudy k tomu vedu, aby lidé sami sebe znali, že jsou lidé smrtedlní[dk]smrtedlní] ſmrtedlnj, pamatovali a Bohu se rovní nedělali. Nadto vejš, když jim strasti a bídy lidské ukazuji, závist, sočení, pomlouvaní a utrhání, všecku do konce o cizí věci starost k nim nepřináležející v nich umrtvuji. Nebo sice jak mohou všetečně na cizí věci mysliti, když svejm dostačiti nemohou? A protož všecku od nich zlobivost beru tak, aby nemyslili, jak by komu utrhati, jak by koho podtrhovati, jak by na koho lest a fortel vymysliti uměli, ani aby a kým v nepřátelství[dl]nepřátelství] nepřatelſtwj v různice a vády se vydávati mohli. Alebrž dosti a až příliš s svými věcmi se zanepraždňovali. Co se zajisté tkne závisti a nepřízně, to působím, že ani sami moji zavistníci býti nemohou, nadto jiným v nenávist upadnouti, ale spíšeji vždycky i jich nepřátelé, že potěšení a politování jsou hodní, za spravedlivé uznají. Nejsou tyto špatné věci, ó, milí soudcové, ale však ještě znamenitější uslyšíte.

Tři jsou věci mým velice škodné, kteréž [27r]číslo strany rukopisuoni sobě nejvíc libují, ale mně sou vždycky prospěšné, totiž obžerství, nezřízená milost neb frej a náhlý hněv. Já pak ne tak k mému zisku, jako k zdraví mých žalobníkův prohlídati obyčej mám. Nebo jich častokrát[dm]častokrát] čaſtokrat napomínám, aby se před takovými svými záhubnými nepřáteli pilně šetřili a jich se vystříhali, když pak poznávám, že málo na mé napomenutí dbají, tak já sama se dobře nad nimi pro potupu mého napomenutí vymstívám a je opatrnější na potomní čas činím, aby ne tak lehce poroučení má potupovali.

Protož kolikrátžkoli buďto jídlem se přeplní, aneb vínem přepijí, hned zůřivá na hotově stojím a je z pokut, kterýchž spravedlivě zasloužili, nezbedně viním, a aby potom moci mé sobě více než prvé vážili, učím. Ačkoliv tak nevlidná nejsem abych jim náležitého pokrmu měla zhajovati anebo víno dokonce zapovídati. Neb častokrát moji příčinou mou i skvostně tráví, i dobře se napijí, obzvláštně pak, když svým nymfám svátek[dn]svátek] ſwatek drží. A aby Bachovi, tomu ukrutnému pánu, tak rozpásaně nesloužili a aby se krásné Venuši podtrhnouti a přemoci nedali, často je odvodím i odtrhuji. Nebo i před nestydatostí je zachovávám,