Bry[31v]číslo strany rukopisuzejdou byla, já jsem ho, aby žádost Řeku opovrhl, přinutila.

Neměl-liž by tehdy každý raději sobě vinšovati s takovými pány a potentáty všelikých těžkostí okusiti, nežli s malovážnými lidmi, ničemnými rozkošmi a hanebnými lahůdkami o sílu[es]sílu] ſilu, zdraví přicházeti, a tak lepeji mysl svou ctnostmi dobrými ozdobovati, nežli spůsobem hovadským tělu a břichu sloužiti?

Naposledy, poněvadž mi se vidí, že jsem již toho dovedla, co jsem na sebe spočátku vzala, totiž že žalobníci moji víceji sami svých těžkostí sou příčinou, nežli já nebohá. Potom, že za nejmenší věc jest to, což se na mne vůbec tak vztekle sčítá. Nejposléze, že mnoho dobrého a prospěšného lidem přináším, dáleji vás mluvením zaneprázdňovati nechci. A vy také podlé retorického obyčeje opakování žádného neočekávejte, nebo paměti a dobrotivosti vaší se důvěřím. Aniž k pohnutí srdcí vaších, k slitování co více mluviti budu, žadostiva jsouc raději, aby všecka má naděje v nevinnosti mé a vaší spravedlnosti nežli na jaké vejmluvnosti založena byla. Za to toliko žádám, abyšte v radě vedlé spravedlnosti usoudili, abych před obecním pokřikem a nářkem mimo mě všecko provinění opa[32r]číslo strany rukopisutřena byla. Zasloužila-li jsem toho, aby o mně zle mluvili, ale vy nemáte svého svědomí poškvrniti, abyšte zle a nepravě soudili. Tak mnoho vám jako mně na tom zaleží, a to v tom, abyšte buďto svou poctivost dobrou zachovali, buďto abych já vám z ochrany své spravedlivě poděkovati mohla. Nebo takový lidský o vás soud jest, že tu neméněji vám o dobré jméno, nežli mně o mou hlavu běží. Pročež čim by k větší hanbě vaší nespravedlivé mne odsouzení bylo, tim k větší pochvale vaši spravedlivé mne osvobození bude, a to netoliko mým, ale i všech lidí, přátel[et]přátel] přatel i nepřátel[eu]nepřátel] nepřatel, zdáním[ev]zdáním] zdanjm. A protož jak mně osoba má k škodě nemá býti, tak ani žalobníkům mým ku pomoci než sama převažena býti a sama pravda vítěziti má. Nebo oni, kdyby se jen žadost jejich vyplnila, málo by sobě toho vážili, by i dobrá pověst váše, má nevinnost, právo, pobožnost i sama třebas spravedlnost zahynouti měla. Čeho zajisté medle jiného jsou žádostiví, že tak nemilostivě se na nespravedlivý odsudek mě[ew]mě] mně táhnou a trou, jen abyšte potupili spravedlnost a na svůj závazek se zapomenuli, svou dobrou pověst a jméno stratili a naposledy, aby práva jejich zlé vůli poddana byla, žádaji? Ale vám