[23r]číslo strany rukopisua Měsíce lépeji rozeznati, žádný nečasův, vichřic, bouřek, sněhův, krupobití, přívalův dokonaleji předpověditi nad mé[bv]mé] me pacienty nemůže, tak že prvé, než by jaká proměna v povětří se stala, oni mnohokrát[bw]mnohokrát] mnohokrat dobře na tři dni před tim v jistotě a nepochybně, co se toho státi má, pociťují a předpovídají. Nejsou-liž to znamenité věci, páni[bx]páni] pani soudcové? Nejsou-liž ku podivu?

Potom i to veliké chvály hodné jest, že je slavnému lékařskému umění, nad kteréž Bůh nic vedlé těla potřebnějšího lidem nedal, jako bezděk vyučuji, tak že časem lépeji[by]lépeji] lepegi než sami lékaři bylinám, květům[bz]květům] kwětum, sazenicím, všelikým semenům, kořením, stromům, lístí, ovotcím, pupencům i kovům a jich moci rozumějí. Ať již pominu rozsouzení a rozeznání krve rozličných životčichův a kůže i sádla[ca]sádla] ſadla, mléka, žluče, kostí, kloubů a jiných věcí. Potom co jest které[cb]které] ktere moci a přirození, co zahřívá a rozpaluje a co vysušuje a co svlažuje. Itemcizojazyčný text co jest zacpávající, co otvírající, co odhánějící, co přitahující, co rozpouštějící, co obnovující a utvrzující. Co na předním, co na druhém, co na třetím stupni, tomu všemu výborně[cc]výborně] wyborně je učím. A to jim dávám, aby nejen toliko tomu rozuměli a to spatřovali, ale [23v]číslo strany rukopisutaké toho skutečně požívali, jim ukazuji. Jakož toho všem učedlníkům mým obyčejně udílím, aby víc u nich platil skutek a skušení nežli známost a umění.

Aniž to tak hrubě divné jest, poněvadž darem mým všech národův historie a všech poetu fabule a básně čísti a znáti mohou, ale což právě ušlechtilé mysli za důvod jest, že z čehož všickni jiní lidé zisku svého vyhledávají, tu já sama darmo a beze vší mzdy těm všem věcem pacienty své vyučuji.

Poněvadž pak to vše tak samo v sobě jest, mám tu naději, že srozumíváte jakožto páni a spravedliví soudcové, jaká má dobrodiní k těmto mým žalobníkům jsou, a co také vidíte, jaká oni mi za ně poděkování[cd]poděkování] poděkowanij činí. Ale já dobře vím, co oni tak dlouho přemýšlejí a jakou odpověd na tuto mou řeč dáti se strojí, totiž že to všecko, což jsem já teď vypravovala, spíšejí za nejtěžší bídu než za dobrodiní jaké počteno býti má, a já raději, že jsem zhouba, zkáza a nepřítelkyně lidského pokolení, totiž která krásu člověka měním, která až do kosti jej vysušuji, barvu sličnou v bledou obracím, sílu[ce]sílu] ſylu zemdlévám, sen odjímám, zraku umenšuji, veselí pošmuřuji, z čerstvých nečerstvé a kul[24r]číslo strany rukopisuhavé