[95r]číslo strany rukopisumužóv, tak jakž biechu v ódění, stáchu před dveřmi. Jdc18,17 A tí, kteříž vešli biechu do domu mládence, rytinu a efot a terafim a slitinu vzieti mieniechu a kněz stáše před dveřmi, šest set mužóv přesilných nedaleko čakajících. Jdc18,18 Tehdy vzeli sú, kteříž biechu vešli, rytinu, efot a modly a slitinu. Jímžto vece kněz: Co činíte? Jdc18,19 Jemužto[20]před „Jemužto“ chybně zapsáno „jemužto odpověchu“ odpověděchu: Mlč a polož prst na ústa tvá a poď s námi, abychme tě měli za otce a kněze. Co jest tobě lépe, aby byl knězem v domu jednoho muže čili v jednom pokolení a čeledi v Izraheli? Jdc18,20 To když uslyše, přivolil jest řečem jích a vzem efot a modly i rytinu i šel jest s ními. Jdc18,21 Kteřížto když sú šli a před sebú jíti kázachu dietkám i dobytku i všemu, což bieše drahého, Jdc18,22 a již ot domu Miche biechu podál, mužie, kteříž přebýváchu v domiech Miche, úpiece šli sú za ními Jdc18,23 a zzadu volati počechu. Kteřížto když se ozřechu, řekli sú k Michovi: Co sobě chceš? Proč voláš? Jdc18,24 Jenž odpovědě: Bohy mé, kteréž sem sobě učinil, vzeli ste i kněze i všecky věci, kteréž sem měl, a diete: Co jest tobě? Jdc18,25 I řekli sú jemu synové Dan: Varuj se, aby viece nemluvil k nám a ať by nepřišli k tobě mužie myslí se popudiece a sám se vším domem tvým nezhynul by. Jdc18,26 A tak počatú cestú brali sú se. A vida Micha, že by silnější jeho byli, vrátil se do domu svého. Jdc18,27 Ale šest set mužóv vzeli sú kněze i které věci svrchu sme řekli, i přijídechu do Lais k lidu odpočívajíciemu a bezpečnému i pobili sú je v ústech meče a město v zapálenie dachu, Jdc18,28 když jím nižádný ovšem nedáváše pomoci, protože podál bydléchu od Sidona a s nižádným z lidí nemějiechu ničehož tovařistva ani obieranie. A bieše město položené v krajině Roob, kteréžto opět udělavše, přebývali sú v něm, Jdc18,29 nazvavše jméno města Dan podlé jména otce svého, jehožto [zplodil]text doplněný editorem bieše Izrahel, kteréž prvé Lais slovieše. Jdc18,30 I postavili sú sobě rytinu a Joatam, syna Gersam, syna Mojžiešova, i syny jeho kněží v pokolení Dan až do dne vězenie svého. Jdc18,31 I zóstala jest v nich modla Miche v ten čas, kteréhož jest byl dóm boží v Silo. V těch dnech nebieše krále v Izraheli.
XIX
Jdc19,1 Byl jest jeden muž levitský přebývaje na boku hóry Efraimovy, jenž jest vzal ženu z Betléma Judova, Jdc19,2 kterážto jest jeho opustila a vrátila se jest do domu otce svého do Betléma a přebývala u něho čtyři měsiece. Jdc19,3 I šel jest za ní muž její, chtě se s ní smířiti a ukojiti a s sebú za se vésti, maje v tovařiství pacholka a dva osly. A ona přijala jest jeho a uvedla do domu otce svého. To když uslyše test jeho a jeho uzře, potka se s ním vesele Jdc19,4 i přitulil jest člověka. A tak zóstal jest zet v domu testi tři dni jeda a pije s ním ochotně. Jdc19,5 A čtvrtého dne v noci povstav, jíti chtěl jest. Jehož jest zdržel test a vece k němu: Okus prvé maličko chleba a posíle žaludku, tak pójdeš. Jdc19,6 I sedli sú spolu i jedli sú i pili. I řekl jest otec dievky k zeti svému: Prosím tebe, aby dnes zde zóstal a spolu se poveselíme. Jdc19,7 A on povstav, poče chtieti jíti. A nicméně s pilností jeho test držal jest a u sebe kázal zóstati. Jdc19,8 A když by ráno, připravováše se levitský na cestu. Jemužto opět test vece: Prosím tebe, aby maličko pokrmu vzal a přijma posílenie, dokudž se den nerozmóž, potom pójdeš. Tehdy jedli sú spolu. Jdc19,9 I vstal jest mládenec, aby šel s ženú svú a s pacholkem. Jemuž opět mluvil jest test: Znamenaj, že by den k západu pochýlenějí byl a blíží se k večeru. Zóstaň u mne také dnes a veď veselý den a zajtra pójdeš, aby šel do domu tvého. Jdc19,10 Nechtěl jest zet přivoliti řečem jeho, ale ihned šel jest a přišel proti Jebus, ješto jiným jménem slóve Jeruzalém, veda s sebú dva osly břemeny obtiežena a ženimu. Jdc19,11 A již blízko biechu podlé Jebus a den měnieše se v noc. I řekl jest pacholek ku pánu svému: Poď, prosím, uchylme se do města Jebuzejských a zóstaňme v něm. Jdc19,12 Jemuž odpovědě pán: Nevejdu do města lidu cizieho, ješto nenie z synóv izrahelských, ale pójdu až do Gabaa Jdc19,13 a když tam přijdu, ostanem v něm anebo zajistě v městě Rama. Jdc19,14 Tehdy pominuli sú Jebus a počatú konáchu cestu. I zajíde jím slunce bliz od Gabaa, ješto jest v pokolení Benjamin, Jdc19,15 a obrátichu se k němu, aby tu zóstali. Do něhožto když vjídechu, sediechu na ulici města a nižádný jích přijieti nechtieše do hospody. Jdc19,16 A aj ukáza se člověk starý, vracuje se s pole a s diela svého večer, jenž i on bieše s hóry Efraim a pohostinu bydléše v Gabaa. A lidé krajiny té biechu synové Jemini. Jdc19,17 A pozdvih oči viděl jest starý sedícieho člověka s břemeny svými na ulici města i řekl jest k němu: Odkud si přišel a kam jdeš? Jdc19,18 Jenž odpo[95v]číslo strany rukopisuvědě
