[93r]číslo strany rukopisua súdil jest Izrahele deset let Jdc12,12 i umřel jest a pohřeben v Zabulon. Jdc12,13 Po němžto súdil jest Izrahele Abdon, syn Hellel, Faratonitský, Jdc12,14 jenž jest měl XLti synóv a XXXti z ních vnukóv vsedajících na LXXt oslátek osličích. I súdil jest Izrahele deset {osm}marginální přípisek soudobou rukou let Jdc12,15 i umřel jest a pohřeben v Faraton v zemi Efraimově na hóře Amalechově.
XIII
Jdc13,1 A opět synové izrahelští činili sú zlé před obličejem Páně, jenž jest je dal v ruce Filistimských za XLti let. Jdc13,2 I bieše jeden muž z Saraa a z rodu Danova jménem Manne, maje ženu bezdětkyni. Jdc13,3 Jížto se jest ukázal anděl Páně a řekl jest k nie: Neplodná jsi a bez synóv, ale počneš a porodíš syna. Jdc13,4 Protož varuj se, aby vína nepila ani opojné věci ani nečistého cožkoli jez, Jdc13,5 neb počneš a porodíš syna, jehožto hlavy nedotkne břitva, neb bude posvěcený boží od mladosti své i z mateřina břicha.. A on počne vysvobozovati Izrahele z ruky Filistimských. Jdc13,6 Kterážto když přijíde k muži svému, řekla jest jemu: Muž boží přišel jest ke mně, maje obličej andělský, hrozný velmě. Jehož když sem otázala, kto by byl a odkud by přišel a kterým by jménem slúl, nechtěl mi pověděti, Jdc13,7 ale to odpovědě: Aj počneš a porodíš syna. Varuj se, aby vína nepila ani opojné věci a aby některého nečistého nejedla, neb bude dietě posvěcené božie od mladosti své a z břicha mateře až do dne smrti své. Jdc13,8 A tak modlil se jest Manne Pánu a vece: Prosím, Pane, aby muž boží, , jehožs poslal, opět přišel a naučil nás, co bych měl činiti o dietěti, kteréž se má naroditi. Jdc13,9 I uslyšal jest Pán prosícieho Manne a ukázal se jest opět anděl boží ženě jeho sedieci na poli, ale Manne, muž její, nebieše s ní. Kterážto když jest viděla anděla, Jdc13,10 pospiešila jest a běžala k muži svému i zvěstovala jemu řkúc: Aj ukázal mi se jest muž, jehož sem byla prvé viděla. Jdc13,11 Jenž jest vstal a šel jest za ženú svú a přišed k muži, řekl jest jemu: Ty li si, jenž si mluvil k ženě? A on odpovědě: Já jsem. Jdc13,12 Jemuž Manne vece: Když by řeč tvá byla naplněna, co chceš, aby činilo dietě aneb od čeho se zachovati bude mieti? Jdc13,13 I řekl jest anděl Páně k Manne: Ote všech věcí, kteréž sem mluvil ženě tvé, ať se zdrží Jdc13,14 a což se koli z vinnice rodí, ať nejie, vína a opojné věci ať nepie a nižádného nečistého ať nepožívá, a což sem jemu přikázal, ať plní a ostřiehá. Jdc13,15 I řekl jest Manne k ándělu Páně: Prosím tebe, aby přivolil k prosbám mým, ať učiníme tobě kozelce z kóz. Jdc13,16 Jemužto odpovědě anděl: Nutíš li mě, nebuduť jiesti chlebóv tvých. Pakli chceš obět zápalnú učiniti, obětuj jí Pánu. A nevědieše Manne, že by anděl boží byl. Jdc13,17 I řekl jest k němu: Které jest tobě jméno, abychme naplní li se řeč tvá, poctili tebe? Jdc13,18 Jemužto on odpovědě: Proč se tiežeš na jméno mé, ješto jest divné? Jdc13,19 A tak vzal jest Manne kozelce z kóz a oběti mokré a položil na skálu, obětuje Pánu, jenž činí divy. Ale sám i žena jeho přihlédáchu. Jdc13,20 A když vstupováše plamen oltáře v nebe, anděl Páně v plameni spolu jest vstúpil. To když uzřechu Manne a žena jeho, nici padli sú na zemi Jdc13,21 a viece se jím anděl Páně neukáza. A ihned srozuměl jest Manne, že anděl Páně jest. Jdc13,22 I řekl jest k ženě své: Smrtí umřeme, neb sme viděli boha. Jdc13,23 Jemužto odpovědě žena: Byť Pán chtěl nás zabiti, z rukú naších spálené oběti i mokrých obětí nepřijal by, ale ani by ukázal nám těchto všech věcí ani těch, které sú budúcie, pověděl by. Jdc13,24 A tak porodila jest syna a nazvala jest jméno jeho Samson. I rostlo jest dietě a požehnal jemu Pán. Jdc13,25 I poče duch Páně [býti]text doplněný editorem s ním v staniech Dan mezi Saraa a Eschaol.
XIIII
Jdc14,1 Tehdy sstúpil jest Samson do Tamnata, a vida tu ženu ze dcer Filistim, Jdc14,2 vstúpil jest a zvěstoval otci svému a mateři řka: Viděl sem ženu v Tamnata ze dcer Filistimských, kterúžto prosím, abyšte mi jí vzeli za ženu. Jdc14,3 Jemužto vecechu otec a mátě jeho: Zdali nenie ženy ve dcerách bratří tvých a ve všem lidu tvém, že chceš pojieti ženu z Filistimských, kteřížto jsú neobřezáni? I řekl jest Samson k ótci svému: Tuto mi vezmi, neb se jest slíbila očima mýma. Jdc14,4 Ale rodiči jeho nevědiechu, že by ta věc od Pána byla a že by hledal příčiny proti Filistimským, neb toho času Filistimští panováchu nad Izrahelem. Jdc14,5 A tak sstúpil jest Samson s ótcem svým a mateří do Tamnata. A když sú přišli k vinniciem města, ukázalo se jest štěně lvové líté řeva a potkalo se s ními. Jdc14,6 I oboři se duch Páně na Samsona a rozsápal jest lva, jako kozelce na kusy by roztrhal, nic ovšem v rukú nemaje, a toho jest otci a mateři nechtěl ukázati. Jdc14,7 I sstúpil jest a mluvil k ženě, kteráž se byla slíbila očima jeho. Jdc14,8 A po několiku dnech navracuje se, aby jí vzal, uchýlil se jest, aby vi[93v]číslo strany rukopisuděl
