stře[94v]číslo strany rukopisuchy i z sieni jednak tři tisíce obojieho pohlavie díváchu se hrajíciemu Samsonovi. Jdc16,28 Tehdy on vzývaje Pána vece: Pane bože, zpomeň na mě a navrať mi nynie dřevní sílu mú, bože mój, ať se pomstím nad nepřátely mými a za ztracenie dvú světlú ať jednu pomstu vezmu. Jdc16,29 A pochytiv oba slúpy, jímiž se sdržováše dóm, jeden z ních pravicí a druhý levicí drže, Jdc16,30 vece: Umři duše má s Filistimskými! A když pohnu silně slúpoma, padl jest dóm na všecka kniežata i na jiné množstvie, kteréž tu bieše. I zbi jích mnoho viece umieraje, než jest prvé živ jsa zbil. Jdc16,31 A sstúpivše bratřie jeho i všecka rodina jeho, vzeli sú tělo jeho a pohřebli mezi Saraa a Eschaol v hrobu otce jeho Manne. A súdil jest Izrahele XXti let.
XVII
Jdc17,1 Bieše toho času muž jeden s hóry Efraimovy, jménem Michas, Jdc17,2 jenž jest řekl mateři své: Tisíc a sto střiebrných, kteréž si byla otdělila sobě a nad nímižs přisáhala, když sem já slyšel, aj já mám a u mne sú. Jemuž ona odpovědě: Požehnaný syn mój hospodinu. Jdc17,3 Tehdy vráti je mateři své, kterážto bieše řekla jemu: Posvětila sem a slíbila střiebro toto Pánu, aby z ruky mé vzal syn mój a učinil rytinu a slitinu, a nynie dávám je tobě. Jdc17,4 Protož vrátil jest mateři své, kterážto vze dvě stě střiebrných a dala jest je zlatníkovi, aby učinil z ních rytinu a slitinu, a ta jest byla v domu Miche. Jdc17,5 Kterýžto také domek v témž [bohu]text doplněný editorem odlúčil a učinil efot a terafim, to jest rúcho kněžské, a modly. I naplnil jest jednoho z synóv svých ruku a učiněn jest jemu knězem. Jdc17,6 V těch dnech nebieše krále v Izraheli, ale jeden každý, což se jemu pravého zdáše, to činieše. Jdc17,7 Byl jest také jiný mládenec z Betléma Judova a z rodiny jeho a bieše ten levitský i bydléše tu. Jdc17,8 A vyšed z města Betléma, cestú jíti chtěl jest, kdež by koli sobě potřebu nalezl. A když přijíde na hóru Efraimovu, cestu čině a uchýli se na malý čas do domu Miche, Jdc17,9 otázán jest od něho, odkud jdeš. Jenž odpovědě: Levitský jsem z Betléma Judova a jdu, abych bydlil, kdež budu moci a kdež užitečné sobě býti opatřím. Jdc17,10 Ostaň, vece, u mne a buď mi mátě i kněz a dám tobě na každé léto deset střiebrných a rúcho dvoje a které věci ku pokrmu potřebny jsú. Jdc17,11 Povolil jest a ostal u člověka a byl jest jemu jako jeden z synóv. Jdc17,12 I naplnil jest Micha ruku jeho a měl jest u sebe slúhu kněze Jdc17,13 řka: Nynie viem, že by mi dobře učinil bóh, když mám levitského rodu kněze.
XVIII
Jdc18,1 V těch dnech nebieše krále v Izraheli a pokolenie Dan hledáše vládařstvie sobě, aby bydlilo v něm, neb až do toho dne mezi jinými pokoleními losu nebieše přijalo. Jdc18,2 Protož poslali sú synové Dan z rodu a čeledi své pět mužóv najsilnějších z Saraa a Eschaol, aby špehovali zemi a pilně spatřili. A řekli sú jím: Jděte a znamenajte zemi. Kteříž když šedše přijídechu na hóru Efraimovu a vjídechu do domu Miche, odpočinuli sú tu. Jdc18,3 A poznavše hlas mládence levity a požívajíce jeho hostinnice, řekli sú k němu: Kto tě sem přivedl: Co zde činíš? Pro kterú věc sem si chtěl přijíti? Jdc18,4 Jenž odpovědě jím: Toto a toto dal mi jest Michas a mě jest na mzdě najal, abych jemu byl kněz. Jdc18,5 I prosili sú jeho, aby se poradil se Pánem a mohli li by zvěděti, šťastnú[ac]šťastnú] ẛtiaſnu li by cestú šli a ta věc měla by dokonánie. Jdc18,6 Kterýžto jím odpovědě: Jděte s pokojem, Pán patří na cestu vaší a na stezku, kam se béřete. Jdc18,7 A tak šedše pět mužóv, přišli sú do Lais i viděli sú lid přebývající v něm beze všie bázni podlé Sidonských obyčeje a bezpečný a pokojný, ano se jím nižádný neprotiví ovšem a mnohého zboží a daleko od Sidona i ode všech lidí otdělený. Jdc18,8 A vrátivše se k bratřím svým do Saraa a Eschaol, co by učinili, když sú tázali, odpověděli sú: Jdc18,9 Vstaňte a vstupme k ním, neb sme viděli zemi velmi bohatú a plodnú. Neroďte meškati, neroďte přestávati. Poďme a vládněme jí, nižádnáť práce nebude. Jdc18,10 Vejdeme k bezpečným do krajiny přeširoké a dáť nám Pán miesto, v němž nižádné věci nenie nedostatku těch věcí, které se rodie v zemi. Jdc18,11 Tehdy šli sú z rodiny Dan, to jest z Saraa a Eschaol, šest set mužóv, oblečeni jsúc v óděnie bojovná. Jdc18,12 A vstúpivše ostali sú v Kariatiarim Judově, kteréžto miesto od toho času Stanóv Dan jméno vzalo jest a jest zzadu Kariatiarim. Jdc18,13 Odtud sú šli na hóru Efraimovu. A když sú přišli do domu Miche, Jdc18,14 řekli sú pět mužóv, kteříž prvé posláni biechu k spatřování země Lais, k bratřím svým jiným: Viete li, že v domiech těchto jest efot a terafim a rytina a slitina, vizte, co by se vám líbilo. Jdc18,15 A když se maličko pochýlichu, vešli sú do domu mládence levity, jenž bieše v domu Miche, i pozdravili sú ho slovy pokojnými. Jdc18,16 Ale šest set
