[H8v]číslo strany rukopisuoni mají, já jim lidí rovných neviděł sem v čerstvosti na koních. Dřieví své mají dłúhé, některé na tři sáhy jest a jedno sem měřił, było jest na mé čtyři sáhy. A to jest dřieví z morského třtí a ztłúští jako hrubá chmelová tyč a hrot jest na každém konci s obú stranou, a když je sobě na ramena vłoží v puołi, tehdy se shýbe, a proto sobě s nim[14]tištěno zkratkou, nelze vyloučit čtení „ním“ obyčejem svým dosti hbitě činí.
Také o złodějích, kteříž sou v Ejiptě, a złočincích pověděti musím, že žołdán, ač jest pán veliký a velmi mocný, však smrtí nad złoději i nad jinými złočinci nemstí se, ale s velikým jich trápením miłosrdenství činí, že jich zhubiti nekáže. A to sem jedno v Ejiptě viděł, než jinde, kdež sem był v těch zemích [I1r]číslo strany rukopisupohanských, a zvłáště arábských, všudy je věsí. V Ejiptě od toho jsou hned zvłáštní úředníci, kteříž toho velmi pilni sou a když takové złé lidi najdou a nepravé, ješto jiným škodu činí jakýmiž koli nepravostmi, hned zjímají a do věží vsázejí. Opět pak jiní sou úředníci, ješto jezdí ohledujíc ty věže, v kterýchž takové vězně chovají, a když již jich mnoho nachovají, tehdy zvědúc na nich viny jich, každé społu jednostajných vin skují je za hrdła jedny k druhým, kolikž jich jest, a rukú jim svobodných nechají.
A takových nevolných lidí jest po městě velmi mnoho a słyšeł sem o nich, že by jich było viece než na tři tisíce, neb praví, že je všecky v počtu mají. A [I1v]číslo strany rukopisuti chodí po městě žebříc a jiného nic nemají, než co jim kdo dá, a v žádných domiech neobývají, ale leckdes po ulicích leží jako psi a pravím, že hůře než psi. A sukně, kteréž na sobě mají, těch s sebe nesvłáčejí, až je zderou, a tak je uzříš v mnohém počtu chodiec někde po třech, po pěti, po 10, po 15 a někde jich bude viec než 20 v hromadě. A když sem se jim chtěł podívati a jich mnoho viděti, jedno było jíti do tržné ulice, kteráž słove bázarcizojazyčný text, zvłáště k Židovčině bráně, v krátkém čase načetł by jich některé sto, ješto chodí sem i tam žebříc jedni za druhými. Tak je velmi těmi okovy trápí, že radše by zemřeli aneb zvěšeni byli, než takovou biedu a psotu měli, a z toho vyproštění nečekají do