[79r]číslo strany rukopisunahaněl, jako by nás velmi dosti svědom byl; a teď nás tiežeš tepruv, kto sme my, co sme my a odkad sme my a kterak jest naše moc. Činíš právě, jako činie zlí lékaři a neučení, jenž neuplně zvědúce nemoc člověčie anižto jeho nedostatka, i dávají lidem lékařství, traňky, syropy a jiné věci; a když ho dlúho hojie, tepruv tieže nemocného, kde ho bolí a co jemu škodí, kde mu najtížejí. Ty se nás již nahaněv, coť se zdálo, i chceš tepruv, bychom pravili, co sme my, kto sme my, odkud sme my a kteraké sme postavy a kteraká jest moc naše. Velice nám v tom přimlúváš, velmi nás v tom haníš a neslýchaně a nestydlivě nám přimlúváš a vždy pravíš, že sme velmi zlé a velmi škodlivé. Avšak sme tě dřieve častokrát zpravili, že to vše, což sme učinili [nad tebú, žeť sme to viece pro tvé dobré učinili]text doplněný editorem[31]doplněno podle DG III 7 nežli pro tvé zlé. Ty by nás s právem měl míti v čest, nežli nám přimlúváš, a nadto nám viece děkovati nežli láti. Avšak poněvadž s nás ješče tak pilně netázal, co sme my aneb kto sme my a odkud sme my, chcemť to tobě již pověděti, ne pro tvú prosbu, jenž jie nic nešetříme, ani pro tvé hruozy, jenž nám jako vietr jsú, ani pro tvé volánie, jenž se jemu lidé smějí, ani pro který stav tvuoj, jenž sám nevíš [79v]číslo strany rukopisujeho; než z úřadu našeho, jenž jest nám poručen, v němžto se každému živému dáti mámy znáti, tiem kusem tobě se dámy znáti a ohlásiti chcem. A již slyš!

Myť sme posel božie ruky, ke všem protivným kusóm brzký jednatel. My sme bič ohbitý a huolka a kyjík všeho stvoření Stvořitele. My sme senosečec tupú a pilkovatú kosú všech luk, všech trávníkú, tak zavadlých jakožto mladistvých. Naše poselstvie, již je dějem, nikda darmo nenie. Myť sme bičík, jehož švih prudce mrščie a po něm velmi svědí, jehož žádného časem nemineme. Myť sme ta huolka, ještoť se nikda o žádného nepřerazí, o žádného se nikda neohne ani se zlámá, avšak žádný se jie ujistiti nemuož; kto se jí podepře, žádnému shola za nic neslibujem. Myť sme ten senosečec, jehožto kosa jest pilkovaná sem i tam, avšak se nikdy více neztupí, ni kamenem tvrdé mysli, ani hrudú měkkú dobré[fj]dobré] dobrze řeči, ni pískem mnoho smysluov, ni kořením trávním mnoho chytrostí. Myť sme rataj a zahradník rozličných[fk]rozličných] a rozlicznych ščepuov a mistr všech řemesl všech lidí; jedny v druhé jednámy, jedny z druhých přesazujem. Myť činíme, jako ty, Tkadlečku, činíš. Naše brdo ke všem lidem jest připraveno; všechno, což jest na světě, to my svú mo[80r]číslo strany rukopisucí