[76r]číslo strany rukopisupřesmutný smutek a tu mú ztrátu svú nevýmluvnú dobrotú a svú božskú milostie, jenž ji mám od zlého a hanebného Neščestie! Bože, Pane mocný, uslyš mě, stvoření své, netolik pro mú prosbu, jenž před tvýma očima jest velmi nehodna a lehka, ale pro své milosrdenství, jenž je máš k člověku, daj svú nelítostivú pohromu bez rozpáčení na to zlé Neščestie! Zahlaď je i utrať je, Pane milý! Mámť já za to i lekám se toho i velmi strachuji, že to zlé Neščestie není toliko protivno tvému všemu stvoření zde na zemi, což s ho sobě naplodil, ale i tvým anjelóm jest i bylo protivno tak, že netoliko zde na zemi mezi lidmi se búří, ale i mezi tvými anjely se jest rozneslo a zbúřilo svým zlým protivenstvím. Ach, Hospodine všemohúcí! Ve všem svém stvoření, což s ho na světě stvořil, nestvořil s tak mrzutého, tak protivného, tak škodného, jakož jest to zlé Neščestie; nic, milý Pane, nezdá mi se škodlivějšieho, nic náramnějšieho ke všemu zlému, jakož jest to zlé Neščestie. Ach, Pane milý, Hospodine muoj! To zlé Neščestie, toť tobě tvé vše stvoření zpět obrátí, tvé ščedré dary, ješto s je člověku dal, toť jim odjímá to zlé Neščestie. Tvé lidi všechny na [76v]číslo strany rukopisusvětě po své nešlechetné vuoli v zámutek a v žalost uvozuje, a tak brzo tvé vyvolené jakožto zatvrzené, a tak brzo tvé vybrané[fb]vybrané] wybranie křesťánky jakožto zlé a hanebné plémě a zatvrzené židovské nebli pohanské. Ej, Hospodine, milý Bože! Co s na tom zlém a hanebném Neščestí[fc]Neščestí] neſſczeſtie shledal, že s jemu toliko moci dal, aby lidi smucovalo a s nimi, jakož chce, přebývalo? Hospodine a Stvořiteli muoj! Jestliže jest to tebú stvořeno, já, stvoření tvé lehké a mrzuté, v tvú tajnú radu a v tvú vuoli dále sahati nechci a proti tvé vuoli mluviti nesmiem aniž mohu aniž mám aniž chci. Ale ty, hanebné Neščestie, poněvadž pravíš, že s moci veliké – a to s již na mně pohřiechu neskrytě ukázalo, ale uplně nevím toho, sebú li samo, čili mocí jiného koho – pověz mi tehdy vždy, odkud s, co jsi, kde jsi na světě anebo kde s se vzalo, ať tě lépe seznám a s tebú dále mluviti budu, jehož i sic, ač tebe uplně neznám podlé osoby než podlé příhod protivných, na tě uplně vždy volati chci aniž toho nechám, a věru nenechám, by ty mi všichny biblije i všechny kroniky od počátka světa až do sie chvíle zpět vykládalo, a by mě ješče potom tázalo, kterú sem mi[77r]číslo strany rukopisulostí