[11v]číslo strany rukopisua v popel pekelnieho ohně zde i tam na věky!

Teď Neštěstie odpoviedá žalobníku a praví, že jest to dobře učinilo z svého řádu; a že netoliko, ale což se koli narodí na svět, buď starý člověk neb mladý, urozený neb neurozený, učený neb sprostný, světský neb duchovní, že bez Neštěstie[q]Neštěstie] neſſtie býti nemóž ani jeho ujíti, bydli, jakž bydlí.

Opice všetečná přišedši ke lvu, an spí a odpočívá u pokoji, davši jemu poliček i chtieše utéci; lev procítiv, ujem opici i utrh jie ocas; i podnes jest opice kusá a bez ocasa. Zajiec rychlý přišed ke lvu, uštnuv jej, chtieše utéci; a lev ho chtě uhoniti a postihnúti, za hlavu ho lapi a uši mu přitiehne; i podnes jest zajiec s dlúhýma ušima. Kočka hrajíc se psem i udrásla ho; i podnes pes nenávidí kočky. Též ty take činíš, tkadlče! Chceš se o nás otřieti a nás jako by nás mocí poraziti chtěl a jako by nás mocen byl. Chovaj se nás, ať kóže zedrána nebude! Chovaj se ocasa nezbuda! Chovaj se psieho hněvu, a viece nežli psieho! A zdali toho nevieš, že Šalomún praví, že pacholek neb služebník poddaný svému vyššiemu nemá býti nade pána? Zdali s neslýchal a nečítal v epištole někakého mistra Bernarta mnicha, ještoť píše o řádu hospodářském a řka: „Slúha, ješto se pánu protiví v jeho skutciech a v jeho obyčejích a v jeho moci, nemáť