a v popel pekelnieho ohně zde i tam na věky!

Teď Neštěstie odpoviedá žalobníku a praví, že jest to dobře učinilo z svého řádu; a že netoliko, ale což se koli narodí na svět, buď starý člověk neb mladý, urozený neb neurozený, učený neb sprostný, světský neb duchovní, že bez Neštěstie býti nemóž ani jeho ujíti, bydli, jakž bydlí.

Opice všetečná přišedši ke lvu, an spí a odpočívá u pokoji, davši jemu poliček i chtieše utéci; lev procítiv, ujem opici i utrh jie ocas; i podnes jest opice kusá a bez ocasa. Zajiec rychlý přišed ke lvu, uštnuv jej, chtieše utéci; a lev ho chtě uhoniti a postihnúti, za hlavu ho lapi a uši mu přitiehne; i podnes jest zajiec s dlúhýma ušima. Kočka hrajíc se psem i udrásla ho; i podnes pes nenávidí kočky. Též ty take činíš, tkadlče! Chceš se o nás otřieti a nás jako by nás mocí poraziti chtěl a jako by nás mocen byl. Chovaj se nás, ať kóže zedrána nebude! Chovaj se ocasa nezbuda! Chovaj se psieho hněvu, a viece nežli psieho! A zdali toho nevieš, že Šalomún praví, že pacholek neb služebník poddaný svému vyššiemu nemá býti nade pána? Zdali s neslýchal a nečítal v epištole někakého mistra Bernarta mnicha, ještoť píše o řádu hospodářském a řka: „Slúha, ješto se pánu protiví v jeho skutciech a v jeho obyčejích a v jeho moci, nemáť