mlčeti. Oheň přěd ním sě zažže a okolo něho búře veliká. Ps49,4 Přivolal nebe svrchu a zemi rozeznati lid svój. Ps49,5 Shromažděte jemu svaté jeho, již řiedie ustavenie jeho nad obět. Ps49,6 Zvěstují nebesa právo jeho, nebo buoh sudí jest. Ps49,7 „Slyš, lide mój, a budu mluviti, Israheli, a svědčím tobě, buoh, buoh tvój jáz sem. Ps49,8 Ne v oběti tvéj vzlaji tobě, ale vzdviži tvé přěde mnú jsú veždy. Ps49,9 Nevezmu z domu tvého telcóv ani z stád tvých kozluov, Ps49,10 nebo má jsú všicka zvieřata lesná, skuot na horách i volové. Ps49,11 Poznal sem všicko ptačstvo nebeské a krása polná se mnú jest. Ps49,12 Ač lačen budu, nepoviem tobě, mój vedě jest okrsl zemský a plnost jeho. Ps49,13 Či budu jiesti maso býkové, a čili krev kozlovú budu píti? Ps49,14 Obětuj bohu obět chvály a navrať Svrchniemu sliby tvé. Ps49,15 I vžádaj mne v den zamúcenie, i vyprostím tě i počstíš mne.“ Ps49,16 Ale hřiešnému řekl buoh: „Proč ty vymluvuješ práva má a přijímáš ustavenie mé skrze usta tvá? Ps49,17 Ty vedě nenáviděl si kázni a zavrhls kázanie mé zasě. Ps49,18 Když uzřieše zloděje, běžieše s ním a s cizoložníky diel svój kladieše. Ps49,19 Usta tvá přielišná biechu zloby a jazyk tvój skládáše lsti. Ps49,20 Sedě proti bratru tvému mluvieše a proti synu mateře tvéj skládáše úrazy. Ps49,21 To si činil, a mlčěl sem. Mněl si, nespravedlníče, že budu tobě podoben, ztreskci tě a postavím proti obličeji tvému. Ps49,22 Rozumejte tomu, kteříž zapomínáte boha, ať on netrhne, a nebude, kto zprostě. Ps49,23 Obět chvalná poctí mne a tu cěsta, jíž pokáži jemu spasenie božie.“ Chvála otci i synu i svatému…
Tento žalm byl lánie Davidovo, když Natan prorok jemu pravil, jenž byl vzal bezprávně ženu Bersabee člověku svému Uriášovi a jej poslal na zabitie.
Ps50,1 Ps50,2 Ps50,3 Smiluj sě nade mnú, bože, podlé velikého milosrdenstvie tvého a podlé mnostvie lítostí tvých shlaď nespravedlnost mú. Ps50,4 Viece omýž mě od nespravedlnosti méj