spolu v jedno bohatý i chudý. Ps48,4 Usta má zmluvie múdrost a myšlenie srdce mého rozšafenstvie. Ps48,5 Nachýlím ku pověsti ucho mé, otevru v žaltáři vypravenie mé. Ps48,6 Proč sě vzbojím v den zlý? Nespravedlnost chodidla mého obklíčí mě. Ps48,7 A již úfají v sílu svú a u mnostvie bohatstvie svého sě chlubie. Ps48,8 Bratr nevykúpí, vykúpí člověk a nedá bohu přimílenie svého Ps48,9 a mzdu vykúpenie duše svéj. I bude usilovati na věčnost Ps48,10 a živ bude ješče na skončenie. Ps48,11 Neuzří zhynutie, když uzří múdré mrúce, spolu nemúdrý a blázen zhyneta. I ostaví cizím bohatstvie své Ps48,12 a rovové jich domové jich na věčnost, stanové jich v pokolenie i pokolenie, nazvali jména svá v zemích svých. Ps48,13 A člověk, když ve cti bieše, neurozuměl, přirovnán jest k skotu nemúdrému i podoben učiněn jest jim. Ps48,14 Ta cěsta jich úraza jim a potom v ustech svých slíbie [ sě ]text doplněný editorem[477] slíbie <sě>] complacebunt lat.. Ps48,15 Jako ovcě u peklo položeni sú, smrt popase jě. I vlásti jimi budú praví v jitřni a pomoc jich ostará sě v pekle od slávy jich. Ps48,16 Avšak buoh vykúpí duši mú z rukú pekelnú , když vezme mě. Ps48,17 Neboj se, když bohat učiněn bude člověk a když rozplozena bude sláva domu jeho. Ps48,18 Nebo když zhyne, nevezme všeho sebú ani sende s ním sláva jeho. Ps48,19 Nebo dušě jeho v životě jeho bude blahána, zpoviedá sě tobě, když dobřě učiníš jemu. Ps48,20 Vende až do pokolení otcóv svých , až na věčnost neuzří světla. Ps48,21 Člověk, když ve cti bieše, neurozuměl, přirovnán jest skotu nesmyslnému i podoben učiněn jest jim. Chvála…
Tento žalm jest božie slovo, když kterého David kázal chváliti ve čtvrtek.
Ps49,1 Bóh bohový hospodin mluvil jest i pozval země od slunečného vzchodu až do západa, Ps49,2 z Siona obličej krásy jeho. Ps49,3 Buoh zevně příde, buoh náš, a nebude
