skončenie mé, a počet dní mých který jest, ať zvědě, co mi se nedostává.“ Ps38,6 Toť, u mieru postavil si dni mé a podstava má jako ničse přěd tebú. Avšakže všicka ješitnost, všěliký člověk živ jsa. Ps38,7 Avšakže v obraze míjie člověk, ale nadarmo se mútí. Poklady činí a nevie komu a nevie, kto shromazdí je. Ps38,8 A nuž které jest čekánie mé, však hospodin? A podstava má u tebe jest. Ps38,9 Ze všech nespravedlností mých zprosť mě, v rúhotu nesmyslnému dal si mě. Ps38,10 Oněměl sem i neotevřel sem úst mých, nebo jsi ty učinil, Ps38,11 odluč ode mne rány tvé. Ps38,12 Od moci ruky tvéj jáz ustal sem v lání, pro nespravedlnost tresktal si člověka. I zhníti kázal si jako paúku duši jeho, avšak ješitně sě mútí všeliký člověk. Ps38,13 Uslyš modlitbu mú, hospodine, a prozbu mú, ušima zvěz slzy mé. Nemlč, nebo příchodný já sem u tebe a pútník jako všicni otcové moji. Ps38,14 Odpusť mi, ať sě prochladím, dřieve než otejdu a viec nebudu. Chvála otci…
Kohož kolvěk David namlúval za své právo aneb pro božie právo, ten odpověděl jemu teprv po tomto žalmě.
Ps39,1 Ps39,2 Čekaje čekách hospodina i přizřěl ke mně. Ps39,3 I uslyšal prozby mé a vyvedl mě z jezera hubenstvie a z bláta hubeného. I postavil na opoce nohy mé a opravil chody mé. Ps39,4 I vpustil v usta má pěnie nové, piesen bohu našemu. Uzřie mnozí a vzbojie se i naději budú mieti v hospodinu. Ps39,5 Blažený muž, jehož jest jmě hospodinovo naděje jeho a nevzhlédl jest na ješitnost a na zabylstvie křivé. Ps39,6 Mnoho si učinil, hospodine bože mój, divóv tvých a myšlení tvému nenie, kto by byl podoben tobě. Zvěstovách i mluvil sem, rozmnoženi sú nad číslo. Ps39,7 Oběti i ofěře nerodil si, ale uši svrchoval si mně. Zdviž i za hřiech neprosil si, Ps39,8 tehdy řech: „Toť, jdu.“ Na hlavě knih psáno jest o mně, Ps39,9 abych činil vóli tvú, bože mój, chtěl sem a zákon tvój prostřed srdce
