Žaltář poděbradský, 1. část: Kniha žalmů a chvalozpěvy, folio 130r

Jak citovat

Vyhledávání (skrýt)

Žaltář poděbradský, 1. část: Kniha žalmů a chvalozpěvy

Saská státní knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) (Drážďany, Německo), sign. Mscr.Dresd.k.2, ff. 8 bis r – 134v. Editoři Batka, Ondřej, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).

126r–126v 127r–127v 128r–128v 129r–129v 130r–130v 131r 131v 132r 132v–133r
Číslo stránky:

[Generovaný obsah]

uzdravitele svého. CantDt32,16 Zbudili jeho v boziech cizích a v mrzkostech svých k hněvu jeho zbudili. CantDt32,17 Obětovali črtóm, ale ne bohu, božcóm, jichž nevědiechu. Noví a črství přišli, jimž sě nemodlili otci jich. CantDt32,18 Boha, jenž tě urodil, odstúpil si a zapomanul si boha , stvořitele tvého. CantDt32,19 Živ hospodin a k hněvu zbuzen jest, nebo zbudili jeho synové [ jeho ]text doplněný editorem[1612] jeho] sui lat. a dcery. CantDt32,20 I vece: „Skryji obličej mój od nich i znamenám posled nie jich, přirozenie a pokolenie [ vedě ]text doplněný editorem[1614] vedě] enim lat. odvrácené jest a nevěrní synové. CantDt32,21 Oni [ mě ]text doplněný editorem[1615] mě] me lat. vzbudili v něm, jenž nenie bóh, i vzdrážnili v ješitnosti svéj . A jáz vzbuzi jě v něm, jenž nenie lid, a u vlasti bláznivé vzdráždím je. CantDt32,22 Oheň zažžen jest v rydání mém i vzhoří až do pekelného poslednieho. I zežře zemi s zárodky jeho a hornie základy sežže. CantDt32,23 Sberu na ně zlé a šípy mé naplním v nich. CantDt32,24 Zhynú hladem a slepcú je ptáci kúsaním přěhořkým. Zuby zvieřecie upustím v ně, s rydáním táhnúcími na zemi a hadovým. CantDt32,25 Vně zhubí je meč a vnitř hróza, mladého spolu a dievku a ssele s člověkem starým. CantDt32,26 I řekl sem: Kdež [ již ]text doplněný editorem[1620] Kdež již] Ubinam lat. sú? Přěstati káži z lidu paměti jich. CantDt32,27 Ale pro hněv nepřátel jich odvlekl sem, aby snad nepýchali nepřítelé jich i řekli: Ruka naše vysoká, ale ne hospodin to učinil všětko.“ CantDt32,28 Vlast vedě bez rady jest a bez múdrosti. CantDt32,29 Libo by smysleli a rozuměli a přijdúce poslednie prozřeli. CantDt32,30 Kako stíháše jeden tisíc a dva puziešta deset tisícóv? Avšak proto, že bóh jeho prodal je a hospodin oklopil je. CantDt32,31 Ne tak , vedě jest buoh náš jako bohové jich a nepřietelé naši sú sudie. CantDt32,32 Z vinnice Sodomských víno jich a z podměstie gomorského, zrno jich zrno jedovaté a hrozen přěhořký . CantDt32,33 Žluč ješčerová víno jich a jed

126r–126v 127r–127v 128r–128v 129r–129v 130r–130v 131r 131v 132r 132v–133r

Číslo stránky:

	Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 1 měsícem a 2 dny; verze dat: 1.1.28
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).