obramu položili mně. Ps139,7 Řekl sem hospodinu: „Buoh mój si ty, hospodine, uslyš hlas prozby méj.“ Ps139,8 Hospodine, pane, sílo spasenie mého, zaslonil si nad hlavú mú v den bojě. Ps139,9 Nedávaj, hospodine, žádosti méj hřiešníkovi, myslili sú proti mně, neopúščej mne, ať sě snad nevzvýšie. Ps139,10 Hlava okolochozenie jich, úsilé rtóv jich přikryje je. Ps139,11 Spadne na ně uhlé a v oheň svržeš je, v hubenství neostanú. Ps139,12 Muž jazyčný nebude opraven na zemi, muže nepravého zla popadnú na spadenie. Ps139,13 Poznach, že učiní hospodin súd nedostatečným a pomstu chudým. Ps139,14 Avšakž praví zpoviedají sě jménu tvému a zbydlé praví s obličejem tvým. Chvála oci i…
Když král David tři dni bojěval s Filistey a čtvrtý den svítěžil, tehdy učini tyto tři žalmy klečě na kolenú v chrámě s svými poddanými. Však pravie tu sedm mistróv, že Samson učinil ten žalm, když žena jeho Dalida byla jej proradila Filisteóm.
Ps140,1 Hospodine, volách k tobě, uslyš mě, poslúchaj hlasu mého, když zvolaji k tobě. Ps140,2 Opravena buď modlitba má jako kadidlo přěd tebú, zpodjetie rukú mú svěcenina večernie. Ps140,3 Polož, hospodine, stráži ustóm mým a dveře okolkové rtoma mýma. Ps140,4 Nepohybuj srdce mého v slova zloby, k omluvení omluv v hřiešiech, s lidmi činícími nespravedlnost, i nebudu obce mieti s volenými jich. Ps140,5 Vztreskce mě pravý u milosti a vzlaje mi, olej ale hřiešníkóv neotuční hlavy méj. Nebo ješčě i modlitba má v dobrovolenství jich, Ps140,6 pozřeni sú sjednáni opocě sudie jich. Uslyšie slova má, nebo jsú mohli. Ps140,7 Jako tlustost zemská vzešla jest na zemi, ztrhány sú kosti naše podlé pekla. Ps140,8 Nebo k tobě, hospodine, hospodine, oči moji, v tobě sem měl naději, neodjímaj duše méj. Ps140,9 Ostřěz mne od osidla, jež postavili mi, a od zrad činících nespravedlnost. Ps140,10 Padnú v sietku jeho hřiešníci, zvláščí sem jáz, doniž neminu. Chvála…
Ps141,1 Ps141,2 Hlasem mým k hospodinu volách, hlasem mým k