hospodinu prosil sem. Ps141,3 Prolévaji přěd ním modlitbu mú a smutek mój přěd ním zvěstuji, Ps141,4 v zemdlení ze mne duchu mého, a ty si poznal stezky mé. Na cěstě téj, na niež chodiech, skryli sú osidlo mně. Ps141,5 Znamenách na pravici a hlediech i nebieše, kto by poznal mě. Zhynul běh ode mne a nenie, jenž by dobýval duše méj. Ps141,6 Volách k tobě, hospodine, řekl sem: „Ty jsi naděje má, diel mój v zemi živých.“ Ps141,7 Poslúchaj ku prozbě méj, nebo ponížen sem přieliš. Vyprosť mě od stíhajících mě, nebo posíleni sú nad mě. Ps141,8 Vyveď z stráže duši mú ku zpoviedaní jménu tvému, mne čekají praví, až zaplatíš mi. Chvála oci i synu i svatému…
Ps142,1 Hospodine, uslyš modlitbu mú, ušima přěvěz prozbu mú u pravdě tvéj, uslyš mě v tvéj pravdě. Ps142,2 A nevchoď v súd s sluhú tvú, nebo nebude zpraven přěd tebú všěliký živý. Ps142,3 Nebo stíhal jest nepřietel duši mú, ponížil na zemi život mój, posadil mě v temných jako mrtvé věka. Ps142,4 I vztúžil sě jest ve mně duch mój, ve mně smútilo sě jest srdce mé. Ps142,5 Pomněl sem dní starých, myslil sem ve všěch skutcích tvých, v učinění rukú tvú mysléch. Ps142,6 Zprostřech ruce moji k tobě, dušě má jako země bez vody tobě. Ps142,7 Brzo uslyš mě, hospodine, omdlel duch mój. Neodvracuj obličeje tvého ode mne a podoben budu stupujícím v jezero. Ps142,8 Uslyšánu učiň mi ráno milost tvú, nebo v tě úfal sem. Známu učiň mi cěstu, na níž bych chodil, nebo k tobě zdvihl sem duši mú. Ps142,9 Zprosť mě od nepřátel mých, hospodine, k tobě sem utekl. Ps142,10 Uč mě činiti vóli tvú, nebo bóh mój jsi [ty]text doplněný editorem[1490]ty] tu lat.. Duch tvój dobrý dovede mě v zemi pravú. Ps142,11 Pro jmě tvé, hospodine, oživíš mě v spravedlnosti tvéj, vyvedeš z zámutka duši
