Tuto chválu činil David, když z Bethlema v Jeruzalémi a v Ebron byl králem ustaven.
Ps147,1 Chval, Jeruzaléme, hospodina, chval boha tvého, Sione. Ps147,2 Nebo potvrdil zámkóv vrát tvých, požehnal synóm tvým v tobě. Ps147,3 Jenž položil krajiny tvé mierem a tučností obilnú nakrmuje tě. Ps147,4 Jenž vypúščí výmluvu svú zemi, brzo běží slovo jeho. Ps147,5 Jenž dává snieh jako vlnu, mlhu jako popel střese. Ps147,6 Púščie krystal svój jako skývy, přěd obličejem studeni jeho kto strpí? Ps147,7 Vypúščí slovosvé a roztajije jě, podul duch jeho a potekú vody. Ps147,8 Jenž zvěstuje slovo své Jakubovi, pravdy a súdy své Israhelovi. Ps147,9 Neučinil tak všemu národu a súdóv svých nezjevil jim. Chvála…
Tato chvála byla poslednie Davidova přěd jeho smrtí a mistrové chtie tomu, když řekl: „Všechen duch chval hospodina,“ tehdy pustil duši svú.
Ps148,1 Chvalte hospodina s nebes, chvalte jeho na výsosti. Ps148,2 Chvalte jeho, všickni anjeli jeho, chvalte jeho, všětky moci jeho. Ps148,3 Chvalte jeho, slunce a měsiec, chvalte jeho, všickny hvězdy a světlo. Ps148,4 Chvalte jeho, nebesa nebeská a vody, jěž na nebi jsú, Ps148,5 ať chválé jmě hospodinovo. Nebo on řekl a učiněna jsú, on kázal a stvořena sú. Ps148,6 Ustavil jě na věk i na věk věky, kázanie položil a nepřěstúpí. Ps148,7 Chvalte hospodina s země, ješčerové a všětky bezdenové, Ps148,8 oheň, krúpy, snieh, led, duch vln, již činí slovo jeho, Ps148,9 hory a všětky skály, dřievie ovocné a všicni cedrové, Ps148,10 zvieřata a veškenskot, hadové a všickni ptáci pernatí, Ps148,11 králové zemščí a všickni lidé, kniežata a všicni súdce zemščí, Ps148,12 mladí a dievky, kmeté s mladšími, ať chválé jmě hospodinovo, Ps148,13 nebo vzvýšeno jest jmě jeho samého. Ps148,14 Zpověd jeho na nebe i zemi a vzvýšil roh lidu svého. Chvála všem svatým jeho, synóm Israhelovým, lidu přibližijícímu jemu.
Ps149,1 Zpievajte jemu, hospodinu, piesnici novú, chvála jeho