mé v záři a budu bydliti u posledciech morských, Ps138,10 a toti, tamo ruka tvá přivede mě a bude držeti mě pravice tvá. Ps138,11 I řekl sem: „Snad tmy potlačie mě a noc posvěta má v rozkoši méj.“ Ps138,12 Nebo tmy nezamračie sě od tebe a noc jako den sě prosvietí, jako tmy jeho, takež i světlo jeho. Ps138,13 Nebo ty uvázal si sě v ledvie mé, přijal si mě z lože mateře méj. Ps138,14 Vzpoviedaji sě tobě, nebo hrozně zveličen jsi, divní skutci tvoji a duše má pozná přieliš. Ps138,15 Nejsúť utajena usta má od tebe, což si učinil v tajně, a podstava má v dolejších země. Ps138,16 Nedostatek mój viděle oči tvoji a v knize tvéj všickni budú psáni. Dné budú stvořeni a nikte v nich. Ps138,17 Mně ale přieliš uctěni sú přietelé tvoji, bože, přieliš potvrzeno jest kněstvo jich. Ps138,18 Rozečtu jě a nad piesek sě rozplodie. Vstal sem a ješče sem s tobú. Ps138,19 Ač zabiješ, bože, hřiešné, mužie krvavní, hněte sě ode mne, Ps138,20 nebo řiekáte u myšlení: „Ať vezmú v ješitnosti města svá.“ Ps138,21 Avšako již nenávidiechu tebe, hospodine, nenávidiech a na nepřátely tvé nziech. Ps138,22 Svrchovaným nenáviděním nenávidiech jich, nepřietelé učiněni sú mně. Ps138,23 Zkus mne, bože, a zvěz srdce mé a otěž mne a poznaj stezky mé. Ps138,24 A viz, ač cěsta nespravedlnosti ve mně jest, a doveď mě na cěstě věčnéj.
Skrze tento žalm David zlořečil Amalecha.
Ps139,1 Ps139,2 Zprosť mě, hospodine, od člověka zlého, od muže nespravedlného vyprav mě. Ps139,3 Již myslili nespravedlnosti na srdci, celý den připravováchu bojě. Ps139,4 Obostřili jazyky své jako hadové, jěd ješčerový pode rty jich. Ps139,5 Střěz mne, hospodine, od ruky hřiešníkovy a od lidí nepravých zprosť mě. Již myslili podpietiti chody mé, Ps139,6 skryli pyšní osidlo mně. A obrvi rozprostřeli mi v osidlo, podlé cěsty
