[2480] jenž by bohatější [54v]číslo strany rukopisupostavú.
Tomu slibováše milost pravú,
řkúci: „Buď mój, já tvá budu,
nebo s ty mně míl ze všeho lidu.
Za vše dary chci tě mieti
[2485] a tvých daróv nechci mieti.“
On pozna milost bolestnú,
poda jie také řeč lestnú,
jakúž od nie uchytil bieše.
Oné ženě tak mluvieše:
[2490] Jáť sem tvój a ty s má sama,
milost rovná slušie náma.
Nechci živ býti té chvíle,
když nebudeš se mnú míle[ev]míle] milie.
Sama ty s mé zdravie věčné,
[2495] ty s mé odpočívanie vděčné.
Však se bojím tvé lsti všaké,
neb tvój jazyk lstil mě také.“
Rozum minulé již věci
budúcie věc velí viděti.
[2500] Pták běhá toho dřeva,
jehož[ew]jehož] Gehos hořkosti často živá,
jenž jest jeho hrdlu[ex]hrdlu] hrdlo známo,
již neletí druhé tamo.
Žena dnes chce lstíti toho,
[2505] kteráž[ey]kteráž] kterez včera lstila koho.
Kterýž zlú ženu miluje,
ana u tebe co čije,
věz, žeť žádá tvój dar jmieti
viece, než tě v milost vzieti.
[2510] Zlá žena milosti strádá,
smilníkova[ez]smilníkova] smilnikowu daru žádá.
O synu nemúdrém. Kapitola XLIX.
Jenž má syna nezbedného,
kterú cestú zvede jeho,
aby byl kázán, krotek také,
[2515] uměl ctíti lidi [55r]číslo strany rukopisuvšaké,
tú pověstí dám věděti,
již chci nynie pověděti.
Non placet, ut stuadeas, sed des exempla minori;cizojazyčný text
a maiori ove discat arare minor.cizojazyčný text
Otec jeden syna jmějieše
a ten jemu nezbeden bieše.
[2520] Což slušné jemu to činiti,
tomu se jal protiviti,
a což jemu běhati bylo,
to mu bieše velmi milo.
Bludná mysl v zabylství plavá
[2525] a zrost mysli se srovnává,
v zabylství smysla a vzrosta
kázni běhá. Tehda starosta
v hněvě bíti sluhy poče
pro hřiech synóv. Tehdy to zoče[fa]zoče] zboče
[2530] člověk múdrý, i by uče
starostu[fb]starostu] ſtaroſta, tuto básen zvuče:
Múdrá ruka telce s volkem[fc]s volkem] ſpolkem
upřeže je v pluh oba spolkem.
Hněv starého vola ztíhá,
[2535] že mladý nechce nésti jiha[fd]jiha] diela[66]opraveno podle Lorišovy edice (Loriš 1903, s.124).
Oráč vece: „Starý vole,
veseliť se, oř, mój buvole!
Neb zučiti chci od starého
orati vola mladého.
[2540] Aby sa[67]sic! J. Loriš opravil znění rukopisu na „ſe“ (Loriš 1903, s. 124) potil, nechci tomu,
jedno aby příklad dal jemu,
jenž v pluhu škodí mnohém
tak nohami, jako rohem.
Takéž tiem skroti nezbedného
[2545] volem krotkým i plachého.“
Proficit exemplo veterum cautela docendi,cizojazyčný text
maiorique sua credat in arte minor.cizojazyčný text
