Panie Boze wſzechmogocy!cizojazyčný text
Počíná se knieha velmi pěkná a užitečná, kteráž slove Ezopus
Platno nenie již pravenie,
neb již tak poslušno nenie
jakožto za dávného věka,
kdež skládanie byla dieka.
[5] Již lidé nic jiného nedbají,
jedinéť bohatstvie hledají,
jenž jesti ctným mravóm potupa
a do pekla náhlá sstupa.
Již ten, ktož peněz má dosti,
[10] ten jesti dóstojen ctnosti.
Lakomstvie již Ctnost pobi[16r]číslo strany rukopisulo
a ji v svú moc porobilo
bojem silným. Pravi tobě,
že Ctnost již leží jako v hrobě.
[15] O tom boji vám povědě
málo, což svým smyslem vědě.
Lakomstvie se rozplodilo,
jenž Ctnosti podrobeno bylo.
Srdci jeho Hněv odola[1]za veršem omylem zapsán a červeným inkoustem (zřejmě samotným písařem) škrtnut verš „Tuż hned na woynu odola“;
[20] tuž hned na vojnu zavola,
proti Ctnosti válku vzbudi,
posla po své všecky lidi.
Křivda k Hněvu[2]J. Loriš opravil znění rukopisu na „k niemu“; Sborník knížete Baworowského. J. Loriš (ed.). Praha 1903, s. 52 se přitoči
po všech zemiech list potoči,
[25] pravieci, že by v jednom slově
všicek je byl lid vhotově.
To řekši, na vojnu se zbudi,
svú chudinu berní ztrudi.
Pomoc s Násilím se[3]slovo „ſe“ omylem zapsáno dvakrát, druhé však není škrtnuto sňasta,
[30] což ona nevza, to pobrasta.
Tak všecek svět ochudichu,
tuž se k němu připudichu.
Lest [k]text doplněný editorem Křivdě také přitěže,
hned s kniení[a]kniení] kninieni tú se spřeže.
[35] Sladkú řečí se obleče,
zevnitř horší ostrého meče.
Přieliš mnoho střelcóv jmieše,
u nich chytrost v túléch bieše.
Nevěra jie se přikáza,
[40] Lest k nie tvrdě se přiváza,
ješto zajisté slíbieše,
sto věr dadúc, však skřivieše.
Křivda knieni s oniem sborem
před Lakomství pade dvorem.
[45] Ihned také peská Zloba,
naduvši se jako koba,
své vlasy vzdrastiv[16v]číslo strany rukopisuši
