by [53v]číslo strany rukopisuho někto nesňal s dřeva.
Obzřev, zase se vráti,
[2415] sladkú řečí smutnú chváti.
Utěšeně jie srdce schladi,
v smutné srdce svú milost vsadi.
Bázeň, péče podje rytieře,
sám sobě již nedověře.
[2420] Opět k viselcovi teče,
ano jej již milost peče
přehorúciej onéj vdovy.
Navráti se k smutné znovi,
milostného daru žáda.
[2425] Nemeškajíc ihned jemu da.
I by malá chvíle[et]chvíle] chwilie toho,
rodina muže onoho
s šibenice jej stržechu
a k lesu se s ním vržechu.
[2430] Rytieř zvěda, že ho nenie,
by jemu bolesti kvielenie,
vece: „Žádná paní moje!
Která k tomu rada tvoje,
že zloděje mi nelze mieti,
[2435] jehož mi král přikázal střieci?
Králóv mě meč velmi rmútí
a k tomu mě ta bázen nutí,
by byl sběhem, pravi tobě.
Již neviem, co zdieti sobě.“
[2440] Objemši jej, vece jemu:
„Odtuš, pane, srdci svému!
Nalezla sem chytrost takú,
že k naději již měj čáku.
Vyhřebuje muže mého,
[2445] oběsmež ho miesto něho.“
Vykopavši jej z hrobu, jím trže,
húžvi mu o hrdlo zadře.
Rytieř vece: „Z tvé milosti
neprospěje v té chytrosti,
[2450] neboť zlú máme příčinu:
zloděj se stkvieše lysinú,
muž tvój má na kštici v[54r]číslo strany rukopisulasy.“
Žena se k hlavě přitasi,
mužovy se kštice chváti,
[2455] rukú, zuby poče rváti.
Tiem jemu lysinu prokvieti,
šibenici[eu]šibenici] Sibennicy jím osvieti.
Rytieř v milost jejie vpade,
nová milost ji podkrade.
[2460] Milostný ji pramen sváza,
když druh druhu se přikáza.
Vetchá milost skoro minu,
když nová milost připlynu.
Ženská mysl nemá viery,
[2465] neb jest neustavičné miery.
Sola premit viros metuque pena sepltescizojazyčný text[64]sic!,cizojazyčný text
hec agit, que species gerat artem.cizojazyčný text
Sama všakým mužem lúdí,
mrtvé také mučí lidi.
Takž žena diela ženského
dobře neskoná všakého.
O chytrosti zlé ženy a mládenci, kterážto žena slula Tayda. Kapitola XLVIII.
Taydam si quis amat, sua non se credat amari.cizojazyčný text
Tays amore caret, nam munus amat amantis.cizojazyčný text
[2470] Zlých žen chytrosti vždy běhaj,
těch milostí se ostřiehaj.
Věz, čistá milost to nenie,
kdežto bývá daróv chtěnie.
Když zlá žena svú chytrostí
[2475] vieže mladé svú milostí,
a ta lstivá milost bieše,
jenžto mnoho daróv jmějieše.
Od snubákóv béře daróv mnoho,
vyvoli z nich[65]J. Loriš opravil znění rukopisu na „s ſebe“ (Loriš 1903, s. 123) ze všech jednoho,
[2480] jenž by bohatější [54v]číslo strany rukopisupostavú.
