Mládenec: „Co[ai]Co] To jest nebe?“ Mistr: „Nebe jest tvrdost neb základ. Neb jest tak stvořeno, že vždy jde od východu[aj]východu] Wychodu až na západ a na něm slunce[ak]slunce] Sluuce i měsíc.“

Mládenec: „Kterak to pochází, že nebe jde, i měsíc?“ Mistr: „Pod nebem není nic, na čemž by stálo, nebo okrouhlé jest, a protož je tak Bůh všemohoucí stvořil, že nemuž místně státi.“

Mládenec: „Kterého jest postavení nebe?“ Mistr: „Nebe[al]Nebe] Nebo jest ustanoveno ze čtyr živlův[am]živlův] Žimlův, podobný k zelené vodě, a jest troje. Na jednom jest slunce a měsíc, druhé jest od slunce do hvězd, třetí jest až nad[an]nad] na základem, kdežto sám Pán Bůh přebývá s svými svatými.“

Mládenec: „Jestli co v těch dvouch nebích?“ Mistr: „Od země až do měsíce jsou zlí duchové, ti se zdržují[ao]zdržují] zdržugi tu, když bychom Pána Boha neprosili, aby nás ke zlému nutili. Ti slova kalademones, to jest zlé vidoucí, neb zlého vědomci. Ty berou[ap]berou] b rou na se tělo od povětří, když se nám chtí zjeviti, a ti se mučí v povětří v oblacích až do dne soudnýho. Od měsíce až do hvězd jsou anjelé[aq]anjelé] Angele zřízení[ar]zřízení] zřizenj, aby nás ostříhali, a to nebe jest krásné a barvy ohnivé.“

Mládenec: „Kterak jest stvořeno slunce?“ Mistr: „Slunce stvořeno jest čtvrtý den a po slunci ješto veškeren svět.“

Mládenec: „Kde jest stvořen Adam?“ Mistr: „V tom místě, ježto slove[as]slove] ſlowě Ebron. Po stvoření vedl ho Bůh do ráje a tam Adam dal všelikému stvoření jména, kteréž Bůh stvořil, a když umřel v Jeruzalémě, vnešen byl do toho místa, z něho jest stvořen, aby zas byla naplněná ta jáma tim tělem, z nichžto učiněn jest.“

Mládenec: „Kde jest pak Eva stvořená?“ Mistr: „V ráji z Adamové žebry.“

Mládenec: „Kde jest ráj?“ Mistr: „Ráj leží na východu slunce na tom světě a svou výsostí převyšuje veškeren svět.“

Mládenec: „Když jest ráj na tomto světě, proč tam nemůžeme vjíti?“ Mistr: „Neb jsou před nim hrozné veliké hory a pustiny a mlha, že nemůž žádný do něho vjíti.“

Mládenec: „Kterak jest byl dlouho Adam v ráji?“ Mistr: „Jenom sedm časů.“

Mládenec: „To ovotce, které bylo stvořeno pro člověka, k čemuž jest již,