Mládenec: „Již si mi vše pověděl, pověz mi ještě, kterak stane v soudný den nebe a země?“ Mistr: „Tehdy bude nebe i země, vše, srovnáno a nebude ani slunce, ani měsíc, ani kterého světla kromě sama světlost od Boha všemohoucího.“

Mládenec: „Kterak velkou milost budou míti zbožné[eh]zbožné] zbožne duše od Boha v soudný den?“ Mistr: „Zbožné duše opět vezmou na se tělo, i dá jim Bůh sedm darův na těle a sedm na duši. Budou sedmkráté krásnější nežli slunce a budou tak rychlé jako pomyšlení a budou tak silné, že by jedna přemohla všecken svět, a budou tak skrovné, že projdou skrz zeď v okamžení, a budou takovou milost míti k sobě, což jedna na druhé uzří, bude se jí[ei]jí] gi zdáti, jako by to na sobě měla, a budou míti velikou čest, nebo je bude ctíti Pán Bůh všemohoucí i všickni boží anjelé[ej]anjelé] Angele, budou velmi prostořeční i ve všem svobodní, neb se nebudou báti víceji smrti. K té radosti jest nám všem náději míti, nebo naše dědictví jest v nebi, budeme-li jen božské a církevní přikázaní plniti, s pomocí boží jest nám toho též dojíti.“

Konec Lucidáře.